úterý 27. prosince 2011

SMUTEČNÍ PŮST A NEFORMÁLNÍ ROZLUČKA

Jak to říct, poslední týden byl dost náročnej. Přípravu na Vánoce (pro ty, kdo je teda samozřejmě slaví) přerušila smutná událost- smrt Václava Havla.

Z osobních důvodů jsem to docela pochopitelně prožívala a zpětně jsem moc ráda, že jsem mohla pomoct při přípravách páteční neformální rozlučky v Lucerně. Díky!

Ale zpátky k jídlu, nebo spíš nejídlu.
V pátek jsme se šly s Hannah a další lavinou lidí podívat na Hrad na pohřební obřad (jednak nemáme telinu, na netu je to o ničem a druhak nám to přišlo jako něco, co bychom vážně měly udělat).
Minutu ticha (bylo jich spíš deset než jedna) jsme si odbyly na Malostranským náměstí a mlčely jsme vlastně až celou cestu nahoru, pak už jsme jen sledovaly obrazovku a lidi kolem. Ale přiznáme to, do konce jsme nevydržely, jednak musela Hannah zpátky do práce a druhak nás v tý zimě přepadl hlad. Nejdříve jsme bláhově hledaly na Újezdě lidovou jídelnu, thajská restaurace nám přišla vzhledem k okolnosti našeho setkání jaksi nevhodná (Václava Havla jsme chtěly spíš zapít malou dvanáctkou, chápete), takže jsme skončily v jakýmsi kompromisu. A ne, nebyla to lidová čína, ale Lokál u Karlova mostu.



Je to můj oblíbenej, protože má skvělou mladou provozní a veselý číšníky (btw. co jim asi v Lokálu sypou do jídla? Nebo už jsme tak zvyklý na defaultně naprdnutou obsluhu, že nám "veselej" standard přijde nenormální?)
Nabídka jídel ok, ale "postní" byly jen dvě: domácí smažák s příslušenstvím a vánoční kuba (jako příslušenství se ukázalo větší než malý množství znojemských okurčiček, klasa).
Další věc co tady fakt oceňuju je točení piva, miluju jejich "mlíko", protože co se týče piva jsem spíš v kategorii "zvětrávač" než rychlostní šampion a tak si dávám většinou malý, jenže občas mi zvětrá i to piccolo, takže...no prostě jedině mlíko, kde třičtvrtě sklenice zabírá pomalu "tající" pěna.
Najdely jsme se jako páni a přitom postně, pana Václava jsme zapily dvanáctkou a cítily se podivně slavnostně.


Ne, dezert jsme si vzhledem k okolnostem nedaly.
Večer nás čekala neformální pocta VH v Lucerně. Hodně jsme si povídaly s pamětníky, koukaly na fotky, poslouchaly dobový historky a jelikož jsme smutek a půst držely poctivě řekly jsme si, že je čas ochutnat malé občerstvení v Mramorovým sále. Kluci z Lucerna cateringu byli tak mile neodbytní, že za námi s těma kanapkama a houstičkama chodili i když jsme byly zrovna v "tzv. kuřárně" (prostě na chodbě, no).

Kanapky- u Hannah to vyhrály ty špenátový trojúhelníčky, se špenátem se prostě nešetřilo.
U těhle mini-houstiček se rozjela gastro-filosofická debata. Já byla za obsah, Hannah kopala spíš pro formu.
Byl to nakonec pěkný pátek. Zakočili jsme ho na baru zapáleným absinthem, na počest VH a toho, jak podle dobovýho tisku (Blesk):"....tzv. donutil první dámu USA Hillary Clintonovou dát si halucinogenní nápoj absinth."

Tak na zdraví a dobrou chuť.

4 komentáře:

  1. To je tak hezký, že se nedá ani říct, že Václav by to tak chtěl, protože by vůbec netušil, že to tak jde.

    OdpovědětSmazat
  2. a co rakvička se šlehačkou? (nebo ted vypadam jak cynická sarkastická bestie?)

    OdpovědětSmazat
  3. Nene, spíš jen jako že jsi špatně pochopila titulek pod obrázkem...

    OdpovědětSmazat
  4. Gastroznalkyně pijící zapálený Absinth ? Dafuq ?

    OdpovědětSmazat