čtvrtek 2. července 2015

ALKOHOLKA VIII: SPACE IS THE PLACE. VESMÍRNÉ DRINKY PRO H&M.

Upozornění: následující příspěvek se týká posh věcí a je nadmíru sluníčkový. A neni ani trochu vtipný. Názory v článku se absolutně neshodují s filosofií tohoto blogu.



Občasná spolupráce na prezentacích H&M je prostě sen. Skvělé ženy Kateřina a Vendula, absolutně volná ruka, velkorysý budget a k tomu tým lidí, co mi asistuje. Podzimní kolekce je krásně vesmírná, a takové měly být i drinky. Spíš než alobal si představte souhvězdí, Barbarellu, Futurologický kongres, Pátý element a krásnou, hi-tech budoucnost. A navíc jsem na sebe dostala nejupnutější overal a boty na platformě, se kterými jsem měla dva metry.

středa 1. července 2015

LÉTO V PRAZE: JÍDELNA PRO ZTRACENÝ DUŠE A TAXIKÁŘE MARJÁNKA

Jídelna Marjánka je vyhlášený místo. Asi jediná jídelna kde mají nonstop českou kuchyni (ano, otevřeno je fakt 24/7). Ideální místo k rozjímání nad začínajícím létem, životem, smrtí a vším mezi tím. Zvlášť, když venku začala první vlna veder.
Ten den jsem měla zvláštní chuť na rajskou. Nestihla jsem svoje oblíbený pultovky, protože většina řeznictví s pultovým prodejem hotovek končí ve dvě. Marjánka byla jasná volba. Říká se, že je to místo nočních gastro dostaveníček pražských taxikářů. Přes pracovní den tady standartně natrefíte na smíchovský cigoše s mulletem a důchodce. Taky na chlápky 40 plus nedefinovatelnýho vzhledu a povolání. A na bláznivý ženský. A na mě.
Žlutý tácy a gastrošky- není lepší dekorace, když přemýšlíte co je se světem špatně. V Marjánce je špatně asi všechno- a to je ve finále dobře.
Standartní porce je 5 knedlíků. Jejich původ mi není uplně jasný, stejně jako mi bylo už předem jasný, že rajská bude řídká. A byla. I to, že hovězí bude trošku tužší a šlachovitý. Nicméně to bylo přesně to co jsem si vysnila. Rajská. Chutnala kupodivu tak jak měla. A ten nůž s plastovou rukojetí byl k tomu žlutýmu tácu jako stvořený.
U stolečku za mnou seděli dva stařečci nad hrobem. Za oknem, naproti Marjánce, jsem zahlídla pohřební ústav, nedělám si legraci, uměli si tady zvolit lokaci. Po dojedení španělskýho ptáčka vypadali jakože se snad půjdou zapsat na pořadník. Babička byla shrbená a extrémně droboučká, vzali se za ruce, do druhé ruky každý svojí francouzskou hůl a vydali se smíchovskou pouští společně trávit. Zbytek života.
Zůstala jsem sama se svojí rajskou a se servírkou klasickýho hospodskýho ražení: černá mini, černý krátký tílko a memorabilie v podobě tetování. Nevymýšlím si, když vám prozradím, že jedna z kérek vyobrazovala klasickej otvírák na pivo. Jak říkám- všechno špatně je tady dobře.
Rádio hrálo na city- Irglová a Hansard se mě nejdřív snažili z plných emo-plic přesvědčit o světabolu a milostným smutku, aby je v zápětí přeřvali Mandrage svojí písničkou s nejstupidnějším textem dekády. V tu chvíli jsem byla moc ráda, že dojídám poslední knedlík a ačkoli mám škodolibou náladu nebudu tady postovat youtube videový soundtrack týhle chvíle zmaru.
Celá tahle dřevem obložená a na platový tác naservírovaná melancholie mě stála 84 kč. S pěti.
NONSTOP JÍDELNA MARJÁNKA
NA BĚLIDLE 38, PRAHA 5, ANDĚL

úterý 9. června 2015

ÚČASTNÍK ZÁJEZDU

Minulý týden jsem se stala účastníkem zájezdu. Strávila jsem se svojí maminkou a bratrem dovolenou v hotelovém resortu na Rhodu, pochopitelně all inclusive. Posměšné poznámky mých kamarádů a zděšené výrazy ale nejsou na místě. Já si to totiž užila se vším všudy. Stačilo sedět a pozorovat. Ale hlavně nenápadně.

Jako milovnice Prostřena jsem si tak užila týden intenzivního reality show nášupu. Akorát že s tím rozdílem, že jednotlivé díly jednoho kola nemůžete pauzovat, do půl hodiny neskončí a se soutěžící z ústeckého kraje se můžete fyzicky srazit třeba u stolu s ovocem, kam chodí zásadně jen pro banány.  Společenská stratifikace ubytovaných v našem resortu ale zdaleka nebyla tak jednoduchá, jak by jste si mohli představovat. Rodinek s dětmi byla většina, to je pravda. Starších rodičů s dospělými dětmi (my byli v rozpětí 29-39-70) tam taky bylo pár. Elegantní i méně elegantní manželé, překvapivě i mladé zamilované (i méně zamilované) "hip" páry, skupinky postarších dam, měli jsme i gay couple a dokonce i jednoho černocha! Jednonohého vozíčkáře jsem brala už jen jako extra bonus.

pondělí 8. června 2015

ALKOHOLKA VII: DRINK PRO DANIELU K NAROZENINÁM

Daniela slavila v sobotu na brunchi v Zenitu svoje narozeniny. Bylo to absolutně báječné a nejlepší. Ode mě dostala svůj narozeninový drink, stejně jako kdysi Pakočka. S Danielou si teď jedeme dost podobnou životní filosofii - já od ní sbírám tipy a návody, jak se mít ráda a jak být OK, ona zase vyžaduje více Dallasu. Drink s tímhle musel korespondovat.


Titbit nás už nějakou dobu náš velkorysý ovo-zel mecenáš. To se hodí, když potřebujete připravit kanystr smoothie z manga (božinku, to byla uzrálost), zázvoru a chilli papriček (dávaly) a pak to smíchat s ginem.

Ztráta shakeru při jednom z posledních 15 stěhování v minulym roce měla za následek, že teď dělám koktejly jinak. Někdo jinej by si možná koupil novej shaker, já uplně nejsem ten typ. Prostě teď používám spíš mixér - jeho plus (pro vás) spočívá v tom, že nepotřebujete drsnou půlroční školu v Londýně, abyste věděli, jak ho správně používat. Ppředpokládám, že i vy jste díky nám OK v jakémkoliv věku a že taky potřebujete více Dallasu ve svých životech a tak vám poradit, jak si něco takového připravit doma.

čtvrtek 21. května 2015

RUMOVÝ MENU


Proč se spokojit s jedním názorem, když zrovna na téma alkohol toho máme všechny tři tolik na srdci.


Jana
Chodit do baru v pondělí je opravdu hodně ve stylu Evy Adamový. Moc jsem se necítila. Ale cítila jsem rum ve vzduchu. I moje kroužky pod očima si řekly, že by měly zachovat trošku dekorum a nedělat mi ostudu. I s insta filtrem to ovšem nebyla žádná sláva- asi takhle:
Na naší společný fotce jsem je pro jistotu zavřela úplně:
Naštěstí tady nešlo o můj vizuál, ale o báječný drinky, který ho mohly jedině zachránit. Stejně jako Eva Adamová ráda objímá whiskové skleničky (nejlíp z falešnýho broušenýho křišťálu, jak kážou devadesátky) i já v pondělí večer v baru preferuju v ruce pohodlnou bourbonku. A obecně mám radši drinky pánskýho střihu. V pondělí se chci ve svým overalu cítit jako Marlene Dietrich ve smokingu. Proto jsem si z rumovýho meníčka vybrala twist na Old Fashioned, kde na kapce bitters a obrovský ledový kostce teče sedmiletá Havana ovoněná datlema. Celý se to doplní citronovou kůrou a zastříkne jemnou sprchou z kůry pomerančový. Obvykle jsem příznivce hořčích drinků (miluju Negroni, nedám dopustit na twisty Spritzu) nebo klasiky nejklasičtější jako je Martini nebo Gin&Tonic, ale věřte mi, že v pondělí večer chcete povečeřet právě tuhle sladkost, která i to nejhořčí pondělí zjemní. Po dvou jsem si byla jistá, že život je báječnej.
Na Rumfestu si to potvrdíme. A na to si připijeme. V sobotu 23.5. Tady. Ano?
Samer's Old Fashioned- decentní sladkost na zjemnění pondělního světabolu...
Na zdraví, Evi!

neděle 17. května 2015

NORMA-CORE

Jízda králů se jmenuje šlehačka ve spreji s PŘÍCHUTÍ VAJÁKU, zkuste nezešílet!
V neděli se má chodit do kostela. Do chrámu. Nebo třeba do muzea, občerstvit duši. Zkusila jsem tak trochu po svým propojit chrám a muzeum a vrchol tohohle trojúhelníku byl nečekaný- NORMA. A to ještě štěstí, že měli zavřeno vedle ve "Vše za 13", to by dopadlo- zase bych tam nechala všechny peníze.
Normu bych definovala jako opravdový diskont pro tvrdý jádro kde normcore konečně dostává svojí původní definici. Pokud je na vác LIDL moc fancy a mainstream, je tu NORMA.
Jako každý správný a poctivý německý diskont má svoje privátní značky- mezi nima pár perliček, ta největší je asi rumová tyčinka HERGOT- tedy falešná Margotka (měli jste šanci v jednom z mých starších postů z výletů po krásách zemích českých a tehdy jsem jí koupila, tuším, v Normě v Železným brodě s dárkem pro Hannah, tedy singl panákem vodečky z likérky Drak, YOLO).
Německé diskonty jsou geniální ve své jednoduchosti- dispozice produktů je v Normě analogická té staré známé z Lidlu- včetně speciálních nabídek v koších na středu obchodu. Neztratíte se.
Pro začátečníky opravdu doporučuju Normu v Holešovický tržnici v něděli odpoledne bývá dokonale prázdná (ale bohužel i obsah tovaru v regálech není stoprocentní, ale aspoň vás nečeká až takový kulturní šok).
Tak pojďme na to.
Koše se speciální nabídkou- kategorie SLADKOSTI (kam patří speciální edice šlehaček ve spreji z úvodní fotky):
Velice EXKLUZIVNĚ působící čokoláda MONAMI ve tvaru TROJÚHELNÍKU je tak 2005!
Pamatujete na časy penálů a barevných sešitů na základce? Pak si musíte pamatovat na tuhle novou definici kýče a toho jak na tom neskutečně zbohatnout- Anne Geddes. Překvapení- v Normě si ty časy památníků, desek a tužek s ulepeně rozkošnýma miminama spícíma ve slunečnicích můžete připomenout a koupit někomu jako príma dárek bonbony v týhle krásný krabičce. Gratuluju. A asi to koupím Mírovi Valešovi, má rád hezké věci.


pondělí 4. května 2015

VÍKEND V DRÁŽDANECH

Jdu do sebe, začínám pracovat a chovám se víceméně jako skoro-svéprávný jedinec, ale když mám možnost dát si randíčko v Dráždanech, které ještě obnáší festival s progresivním technem, neřeknu ne. Nevím, jestli jsem to tu někdy na Vývařovně zmínila, ale techno je pro mě...ehm, všechno. Měla jsem prostě báječný víkend, děkuji za optání, pojďme si to shrnout.

V Dráždanech jsem byla, ještě když jsem žila v Teplicích, asi stokrát. Tradiční sobotní nákupy nicméně obnáší jen Pragerstrasse, respt. obchody na ní. V Neustadtu, a nábřeží jsem nikdy nebyla, o zahradní čtvrti Hellerau, kde se ICAS festival odehrával, jsem se dozvěděla až v momentě, kdy jsem do ní dojela tramvají.

Nejvíce mě, z gastronomického hlediska bavila backstage. První den byla už dost vyjezená, ale nějaký vajíčka v hořčičný omáčce (WTF) zbyly:


"Dostala" jsem i dárek:


Vždycky jsem chtěla kluka, co mi bude kupovat drahý kabelky! I need more Dallas in my life. I když tohle je spíš Sex ve městě, co? Anebo Sex v Evropě, abych byla přesnější, hahaha. Tak všichni víme, kdo je na Vývařovně největší flundra.

Jak všichni moji fans vědí, ráda snídám zapečený ham and cheese croissant. Sice jsem místo croissantu musela použít housku a místo šunky mortadellu, ale i tak jsem byla spoko:

Tak to má bejt.