čtvrtek 22. ledna 2015

JEN TADY USPOKOJÍTE SVŮJ FRITOVACÍ FETIŠ: PIKANT GRIL PALMOVKA

Jednou z obědových možností poblíž televize, kde pracuju, je Pikant gril. Pojďme tedy společně proniknout do útrob této perverzní perly Palmovky, známé rovněž jako Kuřátkárna nebo Pipi gril.


 1# Že se jedná o podnik přímo myšelínské úrovně svědčí hojný počet hostů. Potkává se tu řada palmovských kultur, subkultur i nekultur různých tvarů (výjimkou nejsou ty korpulentní..) a barev. Většina položek na menu začíná přídavným jménem smažený.

 2# »Šťastná Aorta« menu: Smažený květák s kaší patří v Pikantu mezi poctivé stálice. Kaše je domácí, nepytlíková a tak hustá, že v ní stojí vidlička. Možná by stály i vidle, ale ty v redakci nemáme (Receptář se dělá v externí produkci..), takže jsem to nezkoušela. Květák 30,-, kaše 25,-.

V Pipi grilu se řídí zlatým pravidlem v omastku vše musí plovati jak to bylo při povodních v Karlíně léta páně 2002 možno viděti. 

středa 21. ledna 2015

SRDCOVKY 2014/2015

Srdcovky, který zůstaly i v roce 2015 a provázely mě koncem roku 2014. Třeba se tady taky najdete.
Vánoce jsem trávila v kuchyni a když ne tam, tak jsem jistojistě seděla na barrandovským sofá a pila sekt. Což je ostatně nejhezčí část vánočních svátků. Dobrá rada nad zlato: fialový brambory se u starší genrace nemusí setkat s takovým nadšením. Ani když jsou v akci.
Marks and Spencer ke konci roku připravil naprostou alko-madness: slevy při koupi tří lahví alkoholu. Doplnění zásob růžovýho ginu nemělo nikdy před tím tu správnou příchuť "akce". Sleva je sleva a málokdy jí chceme zadarmo. Tohle je každopádně láska na celý život. A měli byste si jí pamatovat i z našeho starýho pfka.

pondělí 19. ledna 2015

U HOUMRA

Houmr je vinohradská legenda. Od chvíle kdy vstoupil do našich domácností jakožto řádně mastná kuchyně Jirky "Pomíka" Pomeje v rámci VIP Prostřena je to samozřejmě i legenda celostátní. Nebo možná není, ale to je celkem jedno.
Fakt je ten, že kolem chodím každý den. Každý den povytáhnu ironicky levý koutek do úšklebku a pravé obočí ještě ironičtěji do pochybovačnýho obloučku. Nikdy mě nedostaneš, prosmažená knajpo.
Večer co večer jsem těch pár metrů cestou z práce do bytu svýho tehdejšího kluka skláněla hlavu a nakukovala do dvou okýnek na úrovni chodníku. Výjevy to byly víceméně podobný- několik stolů sražených k sobě (tuhle dispozici jsem nikdy nepochopila), kolem semknutí stolovníci (znají se aspoň navzájem?) a celý výjev korunovaly obrovský talíře plný hranolek a velkých smažených věcí. Někdy jsem v poklusu stihla zaznamenat i rozpitý půllitry s pivem. Z letargie mě dokázalo vytrhnout jen to, když tam jednou takhle stolovala country kapela. To jsem se na celých pět minut zastavila, sledovala kluky (věkový průměr 50 PLUS) jak se ládujou a do toho od podlahy hrajou a zpívaj...skoro mě to dojalo.
V tý době se v Houmrovi ještě i vesele kouřilo. Pročouzený a prosmažený zdi s veselýma malůvkama v kombinaci s laciným pivem a majitelem v natuněným autě mi přišli jako dokonalá lokace pro béčkovej americkej film o stag-party (ve skutečnosti to skončí masakrem, samozřejmě) ve "Východní Evropě". Jen obsluhu nahoře bez by musela produkce nacastovat jinde.
#gastrolympiada #smaženiny

pondělí 12. ledna 2015

HOŘÍ, MÁ JANIČKO

Když mě před Vánoci zval můj dobrý kamarád na myslivecký bál a já řekla, že přijedu, ani já a ani on jsme tomu nevěřili. Ale stalo se a vzala jsem s sebou Janu. Místo činu byl bývalý zájezdní hostinec u trati v jihočeské vesničce plný myslivců v kamizolkách zelených, kostkovaných košilích, kožených vestičkách a okolo krků měli medailonky z paroží ve tvarů jelenů a daňků. Jo, i já holka z Prahy vím, že je v tom rozdíl! Ale nakonec mě kluci myslivecký stejně nachytali, což jim udělalo neskutečnou radost. Nikdy mě nepřestane fascinovat ta euforie, který někteří chlapi propadnou, když můžou holku/ženu poučit. Ted už vím, že rohy má ten kanec navrtaný. 
u masíčka
No, to jsem ale hodně přeskočila... přijely jsme, daly se v chalupě do tý největší parády, šatičky, podpatky, oholený nohy, rtěnky a já si dokonce i nalakovala nehty. To už něco znamená. A vpluly jsme do sálu za typického otočení všech přítomných hlav. Přespolní holky. A že to byl sál! Stažená žirafa na stropě, nejkrásnější stůl s tombolou, v sedm večer už měl každý v ruce panáka zelený a kapela hrála z Já, písničky. Prostě sen, BIZÁR SEN !


sobota 10. ledna 2015

HANNAH V LONDÝNĚ XII: HOUSES OF HACKNEY

Můj pobyt v Londýně je tentokrát u konce, opět, a tak chci shrnout gastrokolečko, čtverec nebo prostě geometrický útvar, ve kterém jsem se od srpna pohybovala.

Pracovala jsem v kavárně Hatch - Homerton. Na Londýn nejvíc velkorysý prostor, co jsem tu zažila. Všechen nábytek na prodej, v rohu má Ben svůj barber's corner, nahoře desk spaces to hire. Nejlepší šéf, nejvtipnější Katya, nejmilejší zákazníci, největší množství pain au chocolat, co jsem kdy v životě snědla. 

Každou směnu s Katyou bych mohla rozdělit do tří úseků:

- TIME FOR CAKE
- TIME FOR SHOT
- TIME TO CLOSE

To mi bude chybět, stejně jako naše pubertální balení zákazníků z nudy. Pulled Pork Guy, co pije stejně jako já soy americano a podle mě i Pitchforku dělá moc hezký písničky, Alex, stavbyvedoucí od vedle, protože bych přeci byla hrozně pozadu - Katya a instalatér Ian se už docela vymykají kontrole, zvlášť potom, co se jí neúspěšně snažil opravit kolo, no a samozřejmě Double Espresso, Švéd, o kterého jsme se vždycky dohadovaly.


Když jsem nebyla v Hatchi, dávali jsme si se spolubydlícím Joem kolečko po Chatsworth Road, údajně poslední nezávislé londýnské hlavní ulici. Začíná se vždycky ve Sparu, který nabízí z 90% lokální produkty. 


 Spar, nekecám.

úterý 6. ledna 2015

META - PROSTOR

Máme tady jeden rest z 2014, o kterým by byl hřích se nepochlubit. A podle mě to k chlubení dost je. Někdy se nám totiž stane, že nám spadnou do klína věci, který si normálně dovolit nemůžeme (ne, deset tisíc za sebezářivější kontejner plný jídla a pití pro 13 lidí nikdy nedáme), ale který naše marnivý holčičí duše chtějí zkusit. No a taková jedna marnivost se naskytla ten den, kdy nejezdily tramvaje. To si určitě všichni pamatujeme, hrůza. Vyškrábat se na kopec ve večer největší ledovky dost našich kamarádů odradilo, ale sedm se nás sešlo ve žlutém kontejneru Metaxy. Já teda jela taxíkem. V zamlženém zmrzlém prostředí kolejní a stadionové šedi působila zářivá krabice jako takový ufounský joke. Letos ji mají přemístit na Žižkov, ale nevím, jestli už se to stalo. 
testovací vzorek měl širší věkové rozpětí, ale šlo pouze o velmi krásné lidi

neděle 4. ledna 2015

KÉŽ BYCH TOHLE VĚDĚLA O JÍDLE V THAJSKU, NEŽ JSEM TAM JELA

Opět mi to nedalo a zas jsem tu já, Karol (zakládavší Vývařovnu, nyní VIP host, blabla..). Byla mi krapet zima a tak jsem se letos rozhodla strávit advent v Thajsku. Pro ty z vás, kteří se tam třeba taky chystáte tu mám pár praktických tipů, ostatní tu mohou nakrmit svůj hlad po bizarnostech.

1# LED V PITÍ. (Skoro) všude se dočtete, že je to nejrychlejší cesta k moru, souchotinám, španělský chřipce, kurdějím, kroucením vnitřností a naprosté zkáze vašeho zdraví. Za skoro tři týdny jeho konzumace v turistických ale i neturistických oblastech se mi nic nestalo. Vody jsme se nicméně drželi balené.

Ledová káva 90 THB / 50 Kč, na ostrově Koh Tao
2# VYPRAZDŇOVÁNÍ: Ale není dobré říkat hop, dokud si neodskočíš - když už vás hnačka dožene, což se prostě stát může (ostatně - stejně jako v Česku) je možné, že sanitární zařízení, které budete muset navštívit bude vypadat takhle:

Veřejná toaletka, cena: zdarma + doživotní zážitek jako bonus!
A pokud - dejte si třikrát Otčenáš, aby se to nestalo, dopadnete náhodou tak zle, že se budete muset omýt, může to vypadat takhle: (to jsme sice na benzínce ve vnitrozemí, ale i tak - je třeba být připraven na nejhorší):