středa 20. srpna 2014

INDIEMUSIC/SGR GLDR UVÁDÍ: VÝVAŘOVNA V OKÝNKU

Ty dvě vína na piánu (který kupodivu neni na ulici) fakt nejsou naše. A úsměv.
Jak určitě víte z našeho FB jedem tohle léto živě v okýnku Kobzovy kanceláře, které ústí na nádvoří jeho Cafe Naustadt (sorry za ten připečenej koberec, ale má to teď ten správně trampskej šmrnc).
Už jsme tu byly celkem třikrát v rámci hudebních letních večírku, který pořádá Indiemusic společně se SGR GLDR (což se mi ani za střízliva nikdy nedaří vyslovit na první dobrou, slušnej jazykolam, nic pro amatéry.)

pondělí 18. srpna 2014

KLUBOVÁ KLEVELA

Zkusila jsem si uvařit tradiční jablečnou klevelu trochu jinak a dát jí takový sladší (ano ještě sladší) chut a to hned díky dvěma věcem. Hnědému cukru demerara a Clubu Mate. Club Mate je moje jasná závislost, který mám doma věčně celou bednu. Jemu přičítám svůj magisterský titul a také jemu vděčím za to, že zvládám se svoji chaotickou povahou bezproblémově řídit. Donedávna jsem mohla říct, že i díky němu jsem zvládala tři práce. 
Klevelu dělám každý rok, protože mám od mámy vždycky košík jablek, který zasyrova zrovna nemusim. Tentokrát jsem koupila pytel v Kauflandu a ty od mámy pak jen krájela čerstvá do štrůdlu, ale o tom až na konec, Teď teda ta klevela. Co je klevela všichni víte, nejste blbý žejo, to přeskočíme. 
Na Klubovou klevelu potřebujete tohle a jen tohle:
start

pondělí 11. srpna 2014

GRILOVAČKA

Grilování- nikdy mě na to neužilo, ve skutečnosti jsem spíš odkojená buřtama na klacíku a tyhle trendy z dovozu mě míjely. Nicméně- ano, musím uznat, že grilování je tons of fun a dobrá nálada se u týhle příležitosti vytváří uplně sama.
Se Šimonem jsem letos grilovala (kdyžtak mě oprav) přesně dvakrát (to se hezky pamatuje). Otevřeli jsme to u něj v Hudlicích (kde jsem se spíš než grilu věnovala přípravě bezlepkovýho těstovinovýho salátu, podle trendy hashtagu #glutenfree) a po druhé při jeho návratu z Hudlic (město, které je prý známe díky narození Josefa Jungmanna, já jsem žel Bohu netušila o jeho existenci skoro celý svůj život a maturitu mi i tak dali). Vrátit se z venkova zpátky do města je totiž kulturní šok. Zmírnit ho grilováním v parku na Vinohradech se ukázalo jako bezva nápad.
 Dorazila i Hannah, kupodivu zrovna nebyla na žádně techno-misii ani nemusela na čaj o páté (ranní) do Berghainu. Byli jsme moc rádi. Je to naše technozlato.

středa 6. srpna 2014

#slovinskoforever


Na cestě mezi Vipavou a farmou Abram <3 
Vrátila jsem se ze Slovinska. Byla jsem tam týden a pěkně po dvou dnech jsem si dala Ljubljanu, hory ve vinném kraji Vipava-Nanos a koupáníčko v Piranu. Vyvrátila jsem si několik "už nikdy" jako třeba už nikdy nebudu stopovat, přespat u lidí, který jsem stopla, chodit v horách s desetikilovou krosnou....ne, že bych tim opovrhovala, naopak, ale nějak jsem už nečekala, že třeba ještě někdy sednu na kolo nebo budu spát ve spacáku. No prostě žila jsem ve lži! Každopádně všude jsem jedla a co jsem jedla se muselo přizpůsobit daným okolnostem. Ljubljan přeskočím, v městském prostředí si člověk vždycky najde to svý. V horách jsem ale narazila na první slovinský poklad, na který nemůžu zapomenout. A v Piranu ho doplnila dalšíma dvěma. Takže: Noky s houbovou omáčkou.

neděle 27. července 2014

Rozmarný Jureček

Jureček itself
Vyjely jsme si s Janou za město na koupaliště. Za město znamená do Říčan u Prahy. Jely jsme sem na doporučení ve stylu "nádherná plovárna ve stylu rozmarného léta s výbornou a vyhlášenou restaurací". Pochopitelně jsme si řekly, že se nejdřív najíme. Tak asi hned zkraje nutno dodat, že jsme nezapadly. Netušila jsem, že to v tak bezprostřední blízkosti Prahy bude problém. Okolo nás se to hemžilo rodinkami tvářícími se jakože "vyšli jsme si do lepší restaurace a naše děti vůbec nemají vyrážku z kupovaných přesnídávek až za ušima". Jo a cyklistama. Jedni si hned sedli vedle nás, starší pár, místo konverzace si četli katolický týdeník a pokaždé sebou znatelně cukli, když se od nás ozvalo "prdel, píča, anál, kondom, výtok, hamás, cikán" a takový ty další slova, co se do tak fajnový staromilecký restaurace nehodí. K tomuhle páru se vrátím později.

pátek 18. července 2014

DUBNOVÁ MALAGA

Čauky, jsem Hannah a jsem na Vývařovně nová! Ne, dělám si legraci, dávala jsem to tu kdysi před lety dohromady, ale vzhledem k mé delší odmlce jste na mě už možná zapomněli. 

Hannah na pláži. Jahody, kozí sýr a tuňák z běžného supermarketu. Kdyby se někdy česká lahůdkářství vyšvihla na podobnou úroveň...that would be great.

Jsem úplně v pohodě holka, co má ráda antropošku, techno a cestování a co nesnáší telefonování, sociologii a kretény, teda až na ty úplně největší, s těma chce totiž chodit, a všem místo pozdravu preventivně doporučuje, aby shořeli v pekle.

Mám tu nějaký fotky a pocity z Malagy, kde jsem byla v dubnu se Šimonem Holým, kterýho taky asi nejspíš neznáte, a jestli jo, určitě to není z těhle stránek. 

Šimon v naší kavárně. Koláči a čaji dává za jedna.

čtvrtek 17. července 2014

PRVNÍ PIKNIK S DVĚMA TŘETINKAMA A DVĚMA SEDMIČKAMA

Metaxa má letos v létě svítící koule. Oceníte po setmění a jedné lahvi.
Zní to jako nějaká úloha ve který se musí převádět míry, co? Tyhle úlohy jsem nesnášela, brr. Ale dvě třetinky tady znamenají Danielu a Pakočku, dvě třetiny Vývařovny a dvě sedmičky jsou dvě lahve pětihvězdičkový Metaxy, které jsme se rozhodly "degustovat" (opít se). Zbytek napsal sám život, jako vždycky.