VŠE ZA 10

I když je to s náma holkama z Vývařovny rok od roku lepší a máme třeba i na dražší skleničku než je Pokal a na dražší odkapávač než je Flundra (ve skutečnosti cálujeme socku a zdrávku a ušlý pohledávky, platíme daně a škudlíme na nový botičky) stejně milujeme tohle: vše za deset.

Nepochopíte, ale je to láska na celý život. Stejně jako sekáče, blešáky a vyklízení pozůstalostí.

Obratně jsem se vyhnula oddělení zlevněných potravin, protože to už neni sympatickej bizár mísící tovar z přeplněných rumunských skladů nebo co- spíš takovej posel z minulosti. U těhle zlevněných potravin to závání férovou otravou- nebo, máme pro vás, naše milé hejtaře, něco degustovat? Chtěli byste? I s videem?

Já miluju oddělení PRODUKTŮ DO DOMÁCNOSTI. Někdy kancelářský a školní potřeby, módní doplňky a turecko-čínsko-nevim-co-šminky.

Myslím, že tu byl jen vodnář v němčine, neva, ne?

Barevný "křišťáloví" panáci a "designový kousek", Maxim V. z Holešovický tržnice za 10 potěší.

RECENZE MENZ : USA - MIAMI

Po delší odmlce jsem se vrátila do menzy. Tentokrát šlo o menzu University of Miami, kterou provozuje společnost Chartwells, kde jsem se měla možnost poslední půlrok denně stravovat.

Menza má komplikovaný systém otvírací doby, který se mi nezadařilo, za celý semestr pochopit, naštěstí tu pro podobné případy vyvinuli mobilní aplikaci.  Většinou byla otevřená mezi 8 ráno a 7 večer s 2 půlhodinovými přestávkami během dne, přičemž o víkendu bylo navíc v nabídce noční jídlo mezi 11 a 2.

1# V ceně 2481 $ za semestr si je zde možné koupit týdenní stravovací režim o 14 jídlech (alternativy představují 8 a 21-jídlový).  Studenti, kteří si ho nezakoupí si mohou jednotlivá jídla dát v ceně 6-10 $ podle denní doby a o něco dráže si ho může dát i veřejnost.

GASTRONOMICKÁ HYMNA ČESKÉ REPUBLIKY

Při příležitosti svého návratu do vlasti jsem se rozhodla tzv. okořenit slova státní hymny gastronomickou tématikou. Příspěvek z větší části vznikl na lisabonském letišti po 30 hodinách beze spánku.
Poslech pouze na vlastní nebezpečí. Enjoy.

NEDOSTIŽNÝ DOSTIH

Co může být ještě lepší než se k obědu nacpat pařížským větrníkem (protože i to se děje)? Jedině dostihová sezona v Chuchli!

Tak nějak samozřejmě jsem nevěděla co čekat, ale co jsme na závodišti našli naprosto předčilo všechno...

Bylo mi jasný, že to nebude Ascot a řada nedojde ani na zašlapávání drnů jako v Pretty Woman, ale říkala jsem si, že hezcí lidé a krásný klobouky prostě budou.

Omyl. Místo toho jsem se ocitla zase v časoprostorové bráně. Nicméně bylo to vlastně vskutku kouzelný!

warm welcome

KALORICKÝ DENÍČEK KAROL: STYDÍM SE!

V životě platí, že vždy není posvícení. To může avšak nutně nemusí být průšvih. Pokud ovšem nejste foodbloger. Vítejte v průřezu mým stolováním v USA, který si můj žaludek rozhodně za rámeček nedá.

1# Nevím, co jsem si kromě své debility a touhy intenzivně oslavovat svátek  Sv. Patrika chtěla koupí této zelené dvojky dokázat.

 Občas trpím záchvaty obsesivně kompulsivní poruchy a moje potřeba koupit si barevně ladící potraviny vyústila v zkombinování kukuřičního sirupu s vysokým obsahem fruktózy obarveným na zeleno a burákového másla s vysokým obsahem rybího tuku. Zelenou na zapití jsem si nekoupila jenom proto, že jí neměli.

HANNAH V LONDÝNĚ VI: RANDOMS

Tady jsou nějaký obrázky z Londýna a moje na facku komentáře k nim:

1. ULICE V LONDÝNĚ

Spousta názvů ulic zní poeticky (Sycamore Street, Shepherdess Walk), některý ale spíš vývařovnově.

2. PREMIUM CZECH LAGER

Není to sice Ambrosius nebo pivo Pivo, ale i tak baví. Každý supermarket má vlastní - tohle je focené v síti Cooperative. Nejvíc decent je ovšem Czech Pilsner Beer v podání Waitrose.

3. POLISH SAUSAGE

V Čechách se všichni štítí polských potravin, ale to se zdá být stejně mimo asi jako založení serveru Proti šedi ve chvíli, kdy šedá je nejvíc trendy: polský párky jsou hitovkou na Brick Lane, epicentru stylu.

HANNAH V LONDÝNĚ V: PASTÝŘKA, MÁ LÁSKA

Asi dvě stě metrů od místa, kde bydlím, je typický anglický diner The Shepherdess Cafe, v ulici, která se jmenuje Shepherdess Walk. I to mi připadá nesmírně anglický a z nějakého důvodu mi to evokuje Wuthering Heights, ačkoliv jediný, kdo tam něco pásl, byl Heathcliff, a to lidi. Podle poměrně vyfouklých zelených balonků v provozovně s nápisem 30th Anniversary bych řekla, že Pastýřka, jak jí říkám, je otevřená třicet jedna let. 

A samozřejmě má i svou pastýřku. Seznámila jsem se s ní hned při první návštěvě, sedla si naproti mně  se svým obědem. Dala si toast and melted cheese, protože cheese prostě miluje. V Pastýřce pracuje už 20 let. Jednou mě z kocoviny u anglický snídaně probrala tím, jak skupině asi 10 lidí předváděla, co dělá Jay-Z ve svý nejnovější písničce a tvrdila, že je taky gangster. Když za mnou přijel můj kluk, musela jsem mu Pastýřku ukázat. Paní pastýřka měla směnu a hned komentovala, že tentokrát nejsem sama. Shodli jsme se na tom, že je to londýnská alternativa paní hospodské z Prašivky a že by se měly potkat a navzájem si dát školení. Co se týče interiéru, je původní a myslím, že už v době otevření to byl úlet.

Původně jsem paní pastýřku nechtěla dokumentovat, ale máte jí tady v rohu. Dala si burger.