PF 2014

Zase PF, zase jsem jim byla pověřená, zase ho píšu v kocovině a ve stresu. Minulý rok jsme před sebou měly cesty do Londýna a Miami. To bylo hodně inspirující. Já jsem teď Alkoholka a Karol se z královny bizáru pomalu stává královnou bulváru. Pakočka, jedno kde, i nadále experimetuje se svým virtuálním obrazem. A že jí to jde.

Taky jsme měly mimojiný v plánu premiéru filmu o menzách. No, v současný době ani nevíme, kde je Ivaně konec. Plno článků, který jsme slíbily, jsme překvapivě nenapsaly. 

Ale místo toho se tu objevily jiný věci. A to je OK. Někdy se tak věci prostě vyvinou. Takže tenhle rok žádný předsevzetí a žádný slibování. Buďme upřímný samy k sobě tím, že budeme dělat jen to, co uznáme za vhodné. Osobně by mě moc potěšilo, kdyby se nám povedlo to tady udržet. I kdyby v jiné formě, s jiným obsahem. Buďte na nás hodní a mějte pochopení, že nechceme jíst UHO donekonečna.

Myslim, že rok 2013 byl raut, ale taky plnej zvratů. A zvratků. Jsem přesvěčená, že 2014 ukáže, že to nebylo zbytečně a že všechno mělo nějaký důvod. Prodírejme se přes kanystry se sotéčkem k tataráku.

Věřím, že život bude raut i nadále. Díkybohu - protože jak nám při focení říkal redakční miláček Šimon: ŽJJ. Žiješ jen jednou. 

Buďte dobří.

XXX

Hannah

FOTO: Šimon Holý 

OBLEČENÍ: H&M

HOLKY Z PORCELÁNU: VÁNOČNÍ GIVEAWAY S BATOUŠKEM

Tak jak jste si už zvykli, vy čtenářský prevíti, kolem Vánoc a konce roku kromě bilancování a předsevzetí ohledně blogu, který stejně nikdy nedodržíme, hlavně rozdáváme dobrý věci, pro vás, vy prevítci naši milovaný.
Tentokrát si nechte zajít chuť na chlast nebo domácí marmelády. Tentokrát máme něco velkýho, bílýho a trvanlivýho. Máme pro vás malý porcelánový set. Prostě dárek kterej se nebudete muset stydět dát nároční tchýni, náročnýmu milovníkovi limitek a designu nebo i babičce se stálou zálibou v porcelánu "do vitrínky". Tedy pokud se do něj nezamilujete natolik, že si ho necháte sami pro sebe.

Ondřej Batoušek je mladý designer porcelánu, který se poctivě a pečlivě věnuje každýmu detailu. Dělá poměrně jednoduchý věci, který mají svoje inspirační kořeny kdesi v minulosti, ale rozhodně nedělá historizující kudrlinkatý kýče, ale vesměs opravdu čistý věci, který v sobě zrcadlí i další Ondrovo inspi- industriální architekturu.
Co mě na jeho užitým porcelánu baví je, že jeho na první pohled nenápadnost a čistota provedení krásně ladí se vším ostatním v kredenci s nádobím. Přilne k nesourodým hrnkům po prarodičích, k devadesátkovým talířům z kolbenky i jednoduchýmu setu z Ikey. Ale rozhodně se mezi nima neztratí.

K Vánocům od holek z porcelánu Vývařovny jeden/a z vás dostane část nejznámnějšího Ondrova setu- "La petite dégustacion". Jedná se o Ondrovu diplomovou práci a vtip je v tom, že set je vlastně otevřeným celkem, který může být kdykoli doplňován a jednotlivé kousky spolu tak trochu neladí, ale jasně k sobě patří. A jak jsem říkala- jedná se o kousky, který se hodí do každý kuchyně- punk nebo slečinka.
Konkrétně dostanete balíček obsahující:
- 2 x kávový šálek (espresso)
- 3 x malý talířek (na oříšky?mandle?sušený rajčata?popelníček?plivátko?)
- 1 x svícen "pražák"
- 1x konev
- 1x talíř

ALKOHOLKA IV: H&M A JARO 2014

Míra Valeš řiká: největší úspěch jsou vždycky upřímně myšlený věci. Mám já něco radši než správně udělanej drink? Ne. A baví mě něco víc, než míchat ty nejlepší drinky? No ne. Tím si nejspíš můžu vysvětlit úspěch Alkoholky. V létě jsem ve Funbikes začala a tolik mě to chytlo (a tolik se to chytlo), že za tři měsíce později si v H&M můžu navymýšlet, co chci, mám pár týpků s kravatou ze Zátiší group k ruce a všechno je velký úspěch. Jasně, tohle už nejsou původní knedlíky, griotky a menzy. Jenže když já z toho mám takovou, takovou radost! 

Zadání bylo na poslední chvíli a navíc dost zrádný: Maroko. V Maroku se hulí, ale nepije se tam. Co mám asi tak udělat za drink? Není to jako Mexiko a margarita, Brazílie a caipirinha, New York a cosmo, Discoclub Palm Beach Teplice a mozek. Nápad na odprezentování jsem dostala až v tramvaji, když jsem si ze zoufalosti vypsala všechny chuti, co by šly s Marokem spojit: máta, citrusy, mandle, skořice, meloun, růže. A jak jsem psala v úplně prvním postu - ODKAZ TADY - když dáte ve správné míře dohromady alkohol - sladký - kyselý, tak to funguje. Když není žádný drink, co by se dal míchat, ať si ho každý namíchá sám a usmlouvá si to jak na tržišti v Marrakéši. 

Drinky bylo nutné míchat přímo na místě a bez shakeru, proto jsem vybrala drcený led místo kostkového. Jinak mi stačila barmanská lžička a ubrousky. Na ozdobu jsem používala mátu, maraschino třešinku a růžové lístky. Zátiší dodalo křištálové sklenice a asi dvacet různých sirupů. 

Jako welcome drink jsem vymyslela twist na Mai Tai:

50 ml vodky

25 ml orange curacao

25 ml Monin Orgeat / mandle

25 ml limetkové šťávy

Nalijeme do skleničky, přidáme led, přikryjeme ubrouskem, zamícháme tím koncem lžíce, co není lžíce (tady vidíte, jakej jsem pořád pankáč), přidáme více led, brčko, ozdobíme.

GASTROBEAUTY VOL.1

Jakožto holka, která si frčela na kosmetických radách v Dívce a Top Dívkách, občas naprosto posedlá selfcontrol syndromem si prostě nemůžu odpustit nakousnout tohle téma- jak vypadáme když jíme versus jak si předtavujeme, že u toho vypadáme.
Je to téma na dlouhý večerní debaty nad punčem nebo čajem s rumem, protože faktorů, který přímo i nepřímo ovlivňují náš "beauty faktor" při jídle je milion.
Jen namátkou:
- co zrovna jíme (základní parametr, samozřejmě)
- kdy to jíme
- s kým jíme
- dokonce existuje i parametr "proč to jíme"
Nehledě na to, že jsou i momentky kdy i dobře vychovaná katolická slečna opouští svůj obsesivní selfcontrol a vrhá se na mastný bramboráky nebo přepálený smažáky (3 am, nonstop na Letný). Bohužel tohle bývaj momenty, kdy bychom chtěly bejt tzv. nejkrásnější (většinou v tom nonstopu nepojídáte ty mastný placky sama), ale nejen, že pravděpodobně nejste (dá se to zachránit jedině veselou přátelskou alkospontaneitou, to prej stejně zabírá víc než šminky), ale taky už je dost těžký to nějak napravovat (mejkapo-korekce nad ránem nedopadají zrovna nejlíp).
A tak i třeba pro tyhle chvíle se Vývařovna může stát na chvíli TopGirl. Proč ne. Vždycky jsem si v redakci podobnýho periodika chtěla popracovat- dost závidím redakčnímu kámošovi Kubovi, kterej má za sebou zkušenost z Bravíčka. Vývařovna goes Bravíčko. Aspoň na chvíli.

DÍL 1. "SNÍDEJTE VĚTRNÍK JAKO LORDE"

Snídaně pravý dámy

RUSKÝ BIZÁR

Právě jsem se vrátila domů od sousedů. Vypili jsme flašku vodky a snědli kastrol nějakého mixu kuřecího s brambory a koprem, mísu podomácku nakládaného zelí s mrkví, trochu řepného salátu se zakysanou smetanou a pár pusinek šarmělu.

Jmenuju se Eva a před pár měsíci jsem se přestěhovala do Moskvy. Na dlouho. Možná na vždy. Zvyklá na pražské poměry jsem se po první návštěvě restaurace hodně rychle probudila a začala vařit doma tak často, jak nikdy před tím. Hned od začátku mě ale trápil fakt, že v obchodech nemůžu najít to správné koření, resp. mě zajímalo cokoliv jiného než všudypřítomná Podravka. Časem se to ale vyjasnilo. Jakmile je zboží vyprodáno, prostě ho nikdo nedoplní. A tak je potřeba koupit všechno, co kde vidíte, kdykoliv to vidíte.

Dalším zklamáním jsou snídaně. Mám ráda kávu s mlékem. Káva je v pořádku, ale to mléko... poté, co se ho napijete, vás zalije dlouhotrvající pocit laktózy přilepené na stěnách vašeho krku. Ruský mléčný mýtus vypráví o lidech házejících do lahodného bílého nápoje žáby, tzv. bojovníky proti zkysnutí. Očividně to funguje.