pátek 31. srpna 2012

KOUPAČKA ZA PRAHOU

S koncem prázdnin si nemůžu odpustit ještě jeden otravnej a oničem příspěvek. Minulé pondělí, dvacátého, jak bylo úplně neskutečný vedro, jsem měla jít s blogerskou kolegyní Terunou na koupaliště. Pani to samozřejmě odpískala v momentě, kdy jsem si na sebe v práci užuž oblíkla plavky. Za pět minut mi přišla sms: Po obede koupani za Prahou, jedno misto v aute, first come - first served. 
     Asi si dovedete představit, že uplynulé dva měsíce byly plné takových haluzí, že těmhle náhodám se už naprosto nedivím. Za Prahou chápejte jako u Humpolce.

Nektarinky jsem samozřejmě kupovala úplně zbytečně, protože zájezd byl all-inclusive. Vše na fotkách je buď z Wine Food Marketu nebo domácí s příchutí chaty:






čtvrtek 30. srpna 2012

1. NAROZENINY

Naše první narozeniny jsme oslavily ortodoxně punkovým stylem. Zóna, uměle vytvořený park, kde jsme je slavily, se ještě dostavovala, pršelo, Karol přišla pozdě, Pakočka pro jistotu vytuhla na dvě hodiny doma, já byla vytočená, tak jsem si dala vyčazený závitky na uklidnění a pak jsem se smála tolik, že mi málem zavolali sanitku. Pak přišli nějaký naši fellaz, pili jsme vodku s Redbullem a okurkovou limonádou, pak jsme se přesunuli do hospody U Dvou koček. Z vás nepřišel nikdo, což vám s ohledem na průběh párty zpětně nemůžeme vůbec vyčítat. Navíc, na září pro vás chystáme hned dvě akce.

Ale jinak jsme si to užily a navíc jsme dostaly báječný čokoládovo-cuketový dort od Daniely.





SEMILY- MLÉČNÝ BAR RUBÍN


Semily jsou moje srdeční záležitost, protože odtud pocházím. Spoustu vesnickejch hospod a jídelen už bohužel jak po Semilech tak po okolních vesnicích vymizelo, ale je jedna stálice, která drží.
Mléčný bar "Rubín", včetně interiéru direkt ze sedumdesátek (prošpikovaný devadesátkama). Luxusní chlebíčky, ale protože jsme šli na dopolední sobotní snídani, dortíky už byly poněkud unavenější, ale co víc chtít k dokreslení týhle nezapomenutelný atmosféry, kdy z okýnka koukáte na hlavní náměstí (s fungl novou fontánou, která je přes den spíš děcký brouzdaliště a do půl 10 večer maloměstská 90s parodie na tu Křižíkovu- v půl 10 se vypne a konec srandy, žejo) a na hory a kopce nad městem (Semily jsou v údolí).
Vzkažte někdo panu starostovi, že tohle by měl být skanzen, k zakonzervování. Semily nemají nic, kvůli čemu by se tam hrnuly davy turistů, Semily mají jen Semily, forever stuck in time (a na fasádě protějšího domu visí jako memento pořád obrovská mozaika se srpem a kladivem).
Přijeďte- na zákusky a kváskovej chleba z místní pekárny, která má asi jako jediný podnik podnikovou prodejnu dražší než ostatní retaily a samozřejmě na KVÁSEK jen tak, na podkrkonošský KYSELO.
Jen si probůh nedávejte v Rubínu kakao, nic tak odporně sladkýho jsem dlouho neměla, fakt ideální kombo k suchýmu sachru a okoralýmu věnečku (nestěžuju si). Ale potěšil servis, na talířek jsem dostala ještě cukr navíc, co kdyby, žejo.
Ačkoli jsou Semily po deváté hodině večerní jako pokosený morem je to město nejednoho bufetu. Otevřeno všední dny 9-17

sobota 18. srpna 2012

WTF OBALY KUCHAŘEK

Vývařovně se vždycky nejvíc věnuju v rámci prokrastinace, takže se předem tohoto článku omlouvám všem, kterým něco dlužím (článek, esej, slogan, peníze, omluvu, oblečení...).  Jelikož musím za tenhle víkend investovat svůj verbální um úplně všemy směry vyjma tohoto postu, mám pro vás další porci pics nejen z Pinterestu. Magdaléna Dobromila na intergalaktických houbách, papíru a koksu najednou. Enjoy.



CREEPY TEPEE 2012

Po více než měsíci konečně musím napsat o Creepku. Leží mi to tu pěkně dlouho a vlastně jde jen o formalitu. Všichni si užíváme prázdnin a tohle už v podstatě nikoho nezajímá, musí se to tu ale objevit, jinak se neodpíchneme z toho party-režimu a nenajedeme na pravidelnost, aktuálnost a břitkost článků, kterou snad blížící se září opět přinese. Takže to prosím, nijak nekomentujte a možná ani nečtěte.

Neoficiální téma tohoto ročníku, zvláště pak pár pokojů v hotelu Kréta bylo Hoření v pekle.

První i poslední jídlo Creepka jsme si dali na naší ubikaci: já si ihned po příjezdu dala svíčkovou. Guláš jsem zavrhla na začátku a smažák, co jsem měla možnost vidět (a ochutnat), mi přišel nechutně gumový. Pakočka si ho dala chvíli před nedělním odjezdem a málem jí to zkazilo dojem z uplynulých tří dnů. Navíc byl tak minimálně v desetiobalu. Taky jsme tu viděly (naštěstí jen viděly) nejvíc Creepy věc našeho pobytu: LEČO. Chutnalo prý stejně dobře jako vypadalo.


pátek 17. srpna 2012

ŠUMAVSKÝ ALBUM- GASTROROMANTIKA

Protože jsem klasicky no money (but alot of funny), žádný moříčko nebude. Ale na co moříčko, když po životě v Itošce netoužím vlastně chvíli po ničem jiným než po vesnických koupácích, hvozdech, houbaření a chataření, studený řece a studeným pivu.
První výlet byl do Annína, mýtické místo za Sušicí. Je tu kemp, chatařská osaděnka, bývalá sklárna a koupaliště Čápovna s hospodou (zde se prý čvachatal a  chytal vážky i Dan Bárta a lelkoval Roman Holý, jen tak jako mimo FYIO). Taky velké sádky plné pstruhů, takže třeba takový uzení pstruzi tu bývají na denním pořádku. Taky je tu nově wellness spa hotelík s koněm a internetama (což mě taky zase nějak do kolem nedostalo). Taky je tu kolem spoustu krásných míst, kostelíků, luk, hájů, gasthausů, chalup a vybydlených sudetských statků, protože jen kousek před Annínem směrem na Sušici byla závora, která dělila...
Oblíbené gastrorurální činnosti: na kole do hospody a zpátky, výlety s vínem, mytí se v řece, vaření v remosce.
A co vy a gastro-romantika? 
Gastro-romantika. 

pátek 10. srpna 2012

WHITE & NERDY: INFOGRAFIKY O JÍDLE

Žeru infografiky. A žeru jídlo (duh). Infografiky o jídle jsou tudíž láska na druhou. Většina z nich byla bez dovolení stažena z Pinterestu, který byste pro změnu měli začít žrát vy. 
U některých prosím omluvte blbou kvalitu & kompresi, blogger má svoje (značný) nedostatky.
Enjoy.

1# McDiverse. Měli jste někdo něco z toho? (Já: košer burger & maďarskej vepřoburger & obojí nic moc)

úterý 7. srpna 2012

ČAUK- ODKUD?

Než se mi konečně podaří udělat pár normálních letních postů (jo, ztracenej foťák, málo času, mraky jídla) dostanete malou národo-zeměspisnou gastro-otázku. Kudy jsem projížděla onehdá večer? Kde jsem to musela přelejzat zítku? A osedlala prase?
Gastro vzdělanci už určitě vědí! Je to přece národní poklad, vepřovej.
Barevně, aneb chytrýmu napověz, gastro nevzdělance kopni (kopytem).



sobota 4. srpna 2012

VYVAŘUJETE: S JANOU S. DO SAPY NA ŠNEKA A KACHNU

Dlouho se tu neobjevil žádný post od nás, ale ještě déle tu nebyla rubrika VyVařujete. Proto je mi velkým potěšením s vámi sdílet ultimátního průvodce Sapou, kterého pro nás sepsala Jana Stehlíková z Foodies Clubu VŠE. Takže: Ready, set...pho! A vlastně ještě mnohem víc!

Pořád ještě váháte, zda do Sapy vyrazit nebo ne? Nevěřte všem těm povídačkám, které ji předcházejí! Sapa je jedinečným místem, kde se můžete bezprostředně setkat s vietnamskou kulturou. A ani nemusíte nikam cestovat! Čeká na vás ani ne půl hodiny od centra a má toho tolik co nabídnout...
První návštěvu jsem si mezi všemi těmi budovami, bistry, stánky a parkovišti připadala trošku jako Alenka v říši divů. Po dvou hodinách hledání se mi ale konečně podařilo najít bistro Phuong Phuoung, kde jsem si o to víc vychutnala rýžové rolky Banh cuon. Už od prvního sousta jsem věděla, že v tzv. Malé Hanoi nejsem naposledy. A taky že ne!