ŽIVOTNÍ VÝVAR

Překvapuje mě, kolik lidí, kteří Vývařovnu znají delší dobu, si stále myslí, že jsme blog o vaření. "No a nejste?" většinou následuje. No nejsme. Snad to zase pár lidí nerozhodí, když tenhle příspěvek bude o vývaru...

Před týdnem jsem přestala sledovat Prostřeno. Po konzultaci se svými nejbližšími jsem došla k závěru, že je načase si od zlých lidí dát chvíli voraz. Roky každodenního sledování ve mě ale zanechaly pár výraných zářezů, z čehož jeden je touha uvařit drůběží vývar všem soutěžícím Prostřena (bláhový sen) a vyslechnout si jejich soud. Tolik lamentování nad jedním pokrmem nezažila podle mě žádná mutace kuchařské soutěže a byla bych velmi vděčná, kdyby někdo bud sestřihal video kompilaci všech reakcí na vývar v této soutěži nebo o tom napsal dizertační práci. Současně mě naivní odvaha se do tohoto pořadu přihlásit a znovu (!!!) zkusit uvařit vývar připomíná takovou tu holčičí blbost napsat znovu tu stejnou sms a doufat, že tentokrát odpoví. Neodpoví. ten vývar ostatním taky nebude dobrý...

YOLOMOUC: GASTROBIZÁR A #AFO50

Do Olomouce jsem se těšila jako malá- na jeden z nejmilejších festivalů, na příjemný a moc hezký město a na gastrobizár. Jsou víkendy, kdy je vám prostě jasný, že to nebude o vstávání v osum, běhání a smoothies (jakoby to u mě tak někdy bylo, co, měla bych se postavit tváří v tvář realitě). Že to celý bude hodně smažený, mastný, legrační a zalitý alkoholem. A bylo.

Bydleli jsme na fantastický Ubytovně Marie, která měla nejmilejšího kluka na recepci (říká se tomu na ubytovnách recepce? Nebo spíš příjem?), kterej po nás ani nechtěl depozit (ačkoli teda fakt netuším podle čeho poznal, že jsme slušný lidi) a taky překližkovou skříňku, kde byly v horním fochu šamponky a kondomy a v dolním kupa fénů, který vypadali jako koupený z nějaký zastavárny za rohem. Krom toho měla Marie rozkošnej kuřáckej balkonek ústící do pitoreskního olomouckýho vnitrobloku, kterej působil jako kombo dolního Žižkova před asanací a padesátkový bytovky a dvorku u strejdy Standy. Jo a FB ubytovny Marie, milej pane z recepce, to jsme vám zapomněli říct, to udělala tady Bára, z naší party, proto jsem se divila, že to lajkuju jen já a ona a ani admin. #lol. A jo, Bára je ta, která má strašně ráda smažený věci a dorty (trojboj U Houmra, víte?), ale narozdíl ode mně chodí do posilovny (a teď doufá, že tohle nebbude číst její táta- nebojte, už chodíme jen do Dietní jídelny!).

#1 OLOMOUC JSOU TVARŮŽKY

Tvarůžky na všem- tohle je bramborák. Teda pardon! Oficiální název je Pizza "SMRAĎOCH"- pizza po Olomoucku je teda bramborák, tvargle, hodně cibule. A prý je to i sex-friendly. Nejíte to přece pérem nebo jo?! A propos Pizza- kousek od Konviktu, tedy epicentra AFA byla jedna pultová pizzerie, otevřená do pozdních nočních hodin, která nabízela ultimátní pizzu S PÁRKEM/EXTRA SÝREM V KŮRCE!

#2 KONCEPTUÁLNÍ GASTRONOMIE PO OLOMOUCKU

Ano, tohle vykolejilo i takovýho cynika jako jsem já a málem jsem se upřímně rozplakala nad čistotou tohohle nápadu: restaurace specializovaná jen a pouze na kuřátka. Jídelák nebyl nejkratší, protože jedeš od variace na čínu až po plátek s broskví, směsi nevyjímaje, samozřejmě, ty máme přece rádi! Tenhle český gastro-koncept podporující kuřecí jatka (nejsem žádná přehnaná animalistka, ale jsem na tyhle napíchaný kuřata celkem háklivá, obzvlášť proto, že jsou povinnou součástí menu mojí maminky a prostě...je to celý spíš smutný než dobrý) je prostě- moc. Ale třeba to je celý jinak- přiznám se, nebyli jsme tam (něco si musíme nechat na příště).

ZELNÁ

Dneska mám expres post o zelný polívce, mýmu zlatíčku z nejrůznějších masen a uzenářství.
Ještě donedávna jsem si (bláhová) mysela, že "zelná" rovná se "zelňačka". Vrcholný střet s realitou rozdílu mezi zelňačkou a zelnou proběhl nedávno na Kladně, v místní Baráčnický rychtě (mimochodem jinak naprosto geniální putyka kde natrefíš o víkendu na seniory a indiány z osady pařící na country a nemůžeš jinak než vytuhnout u pozorování místních štamgastů hrajících karty, až ti skoro ujede poslední vlak).
Dostatečně vyžilá servírka mi tam přinesla v klasický bílý mističce alá RAJ právě onu zelnou (to, že ubrousek byl skoro průhledný a pěčlivě oddělený přesně na jednu čtvrtinu byla třešnička týhle kladenský perličky) a začaly se dít divný chuťový věci.
Nejdřív jsem si musela zvyknout na to, že je přesolená (zvyklá z bufíků a masen mi to trvá přesně dvě lžíce, když vařím sama tak skoro nesolím), ale pak jsem začala rozkrývat fantasticky sofistikovaný buket, byla jsem takový zelný sommeliér.
Nejdřív jsem to odhadovala na gulášovku s nějakým twisted kořením a zelím, možná s lákem? Pak to byla chvilku frankfurtská se zelím a točeňákem? Nebo špekáčková s polívkovým kořením? Nakonec jsem to zajedla šumavou a radši se věnovala pivu. Cesta kolem českýho gastro světa běham deseti minut. Vlastně jsem se pobavila, možná by tohle mohla být bezva zábava v Prostřenu (odhaduju, že by to nikdo nepochopil).
No a tehdy na Kladně (furt mám tendenci psát v Kladně, to by mě Káťa hnala) mi definitivně došlo, že ZELNÁ NENÍ ZELŇAČKA, chápete?
Od tý chvíle se o to víc těším do svý oblíbený masny na rohu Korunní a Šumavský na polední zelnou, která mě i s čerstvou houskou vyjde na 25 vočí. A to se před výplatou vyplatí.
Krom toho na mě můj uzenář trpí, takže mi dává velký porce (kouká na prsa-který nemám- a je rád když mi chutná) a dává mi hodně vuřtíků a masíčka (ano, zelná snese všechno, je to takovej punčovej dort uzenářství- všechno co je potřeba doject dáte do zelný).
V týhle "Korunní" zelný nechybí ani slanina, šunčička, brambory, párky nebo točeňák. Je to exkurze do světa české uzeniny. Skoro zadarmo. teda za 25 i s houskou.

JSEM TAKY JENOM ČLOVĚK - JAK ŘÍKÁ BEYONCÉ

Takže se taky klidně přiznám. Že mám do konce měsíce velice malej rozpočet. Že beztak nejvíc utratím za jídlo (a boty), takže jsem si musela nastavit limity a přejít ke kompromisům. Jeden den zeleninový kari? Druhej den rybí prsty (a žádný boty). Teda vlastně první. Dneska. Nesuďte mě, protože jsem taky jenom člověk, jak říká Beyoncé. A komu jinýmu to věřit (než mě).

Další oblíbená večeře v době krize a taky spěchu (příprava je takřka instantní) jsou polívky v plechovce. Je to spíš anglo-americkej fenomém, u nás se chytly spíš sušený polívky v pytlíku, který se ovšem do kvality nedaj srovnat (ale jsou samozřejmě levnější), takže zatímco středně drahý rybí prsty jsou vždycky tak trochu krok do neznáma, co se týče konzerv s polívkou mám jasno- Baxters. A taky Spencer, jasně. Jenže to bych tam musela dojít. Výhoda skotských Baxtersek je, že je mají v Albertu a stojí 41 korun. Ok, oproti kuřeti na paprice v sáčku za 30 je to víc, ale nějak si musím vykompenzovat tu gastro-hirošimu spáchanou Euroshopper prstama (a je to venku, stály 9,90). Většinou mají minestrone nebo tomatovou do který si ráda přidávám vařenou mrkev nebo rýži, vydá na 2 porce (takže na jednu pro mě). Obligátně čekám, že jakmile jim něco v Albertu pochválím do dvou dnů to zmizí a už se neobjeví, takže good luck to me.)

Poslední haluz, který občas podlehnu ani ne tak z nedostatku peněz jako spíš času je bageta. Oh, ano, Crocodille. Ale zase nebuďte pokrytci, protže kdo to občas nedělá tak jí právě teď u počítače Golfa!
A co vy a počítání drobných deset dní před koncem měsíce? Taky vám máma dělala rybí prsty tak často, když jste byli malí? Co je pro vás největším laciným pozůstatkem fast-eatingu z devadesátek?

P.S. Na trávení (si) vám posílám pěknou písničku:

5000 CALORIES & COUNTING: OBŽERSTVÍ V ORLANDU

Lidi, kteří mají soudnost, při návštěvě Orlanda většinou zamíří do Disneylandu.  Já jsem šla místo toho na snídani, oběd, večeři, druhou večeři a další večeři.

1# Ještě před odjezdem jsem ale musela na oslavu narozenin svojí australský kámošky Hannah do Cheescake Factory. Následky svého počínání jsem si dovolila shrnout v následující in-fat-grafice:

Ano, jde přesně o ten podnik, kde pracuje Penny z The Big Bang Theory. Objednala jsem si Vanilla Bean Cheescake, ač mi můj copywriterský instinkt říká, že výrazně vhodnější by pro produkt byl název  Diabetes Dreaming.

2# Následovala návštěva rodičů mojí kámošky Biancy, která je původem z Argentiny. 

ZMĚNA PERSONÁLU ZLIKVIDOVALA PODNIK - (NE) DOBRÁ POLÉVKA

Nikdy jsem holešovickou Dobrou polévku nepovažovala za kdovíjaký klenot gastronomie, nicméně ve chvíli, kdy jsem si potřebovala koupit teplý oběd do 50,- a nestíhala vařit, mi to přišlo jako fajn investice. Vesměs kladné hodnocení jsem jí udělila i ve dvou recenzích, tady a tady. Ty ovšem ztratily svou platnost s nedávnou změnou majitele. Z polévky se stala poblívka. Co mi na změnách vadí?

1# Tak za prvé, název podniku lže. Což o to, kdyby nebyla jen dobrá, ale spíš to většinou není ani polévka.

V odborné terminologii tomuto jevu říkáme tzv. klamavá reklama.

2# Kolegyně si nedávno objednala kukuřicový krém. Nejen, že se krémy zpravidla vyznačují tím, že v nich neplavou tuhé částice, ale tyto části taktéž zpravidla nepřipomínají zatoulanou slupku laciné uzeniny monstrózních rozměrů.

RECEPT MILOŠE ZEMANA - POLÉVKA CO ROZPLAKALA JEHO DCERU

Tuhle jsem dělala rozhovor se starým jezevcem. Zeptala jsem se ho, čemu se naposledy zasmál. Řekl, že mně! Podívejte se proč!

Co vy a Milda? Na hrad nebo nahraď (někým jiným)? Má důchodce z Vysočiny rád vysočinu? A vysokou? A vysočinu z vysoký?

P.S. Recepty prezidenských kandidátů Jany "BOBO" Bobošíkové a Vladimíra Franze tu a tu.

KOUPAČKA ZA PRAHOU

S koncem prázdnin si nemůžu odpustit ještě jeden otravnej a oničem příspěvek. Minulé pondělí, dvacátého, jak bylo úplně neskutečný vedro, jsem měla jít s blogerskou kolegyní Terunou na koupaliště. Pani to samozřejmě odpískala v momentě, kdy jsem si na sebe v práci užuž oblíkla plavky. Za pět minut mi přišla sms: Po obede koupani za Prahou, jedno misto v aute, first come - first served. 

     Asi si dovedete představit, že uplynulé dva měsíce byly plné takových haluzí, že těmhle náhodám se už naprosto nedivím. Za Prahou chápejte jako u Humpolce.

Nektarinky jsem samozřejmě kupovala úplně zbytečně, protože zájezd byl all-inclusive. Vše na fotkách je buď z Wine Food Marketu nebo domácí s příchutí chaty:

KOCOVINOVÝ DENÍK

A ne, že tady zase budou nějaký přínosný komentáře ohledně kvality fotek- měla jsem kocovinu, jasný?

Nevím jak vy, ale já mám takový malý rituály, který se týkají kocoviny. Dokonce mám jedno tajný místo, kde kocovinu ráda trávím a vařím.

Kocovinu je třeba si předcházet, trochu si jí pohýčkat, rozumíte, ne?

HLAD V HOLEŠOVICÍCH - DOBRÁ POLÉVKA

UPOZORNĚNÍ: Po změně personálu se podnik dramaticky zhoršil, UPDATE TADY -
"Změna personálu zlikvidovala podnik - (Ne)dobrá polévka"

Dneska se budeme věnovat polívkám, přičemž tyčový mixéry z toho vynecháme - můj, Hannažin i Pakočky, jestli teda nějakej má (je takovej výdobytek moderní civilizace kompatibilní s remoskou? --- pouč mě, Jano!). Můj původní plán byl udělat takový hezký, čistý overview pražskejch polívkovej podniků, jako jsou  - a teď jen namátkou - Polévkárna, Polévka je Grund, Bistro Soup & Salad nebo relativně nová Polífkárna. No, nemam čas to teď vobíhat, takže to bude jenom o holešovickým bistru Dobrá polévka. Ale nebojte se -  fakt dobrá je.

Uzmuto z Expats.cz, taky mjí k pražský polívkový scéně co říct

Takže rovnou k jídlu: Pracuju o pár ulic dál, takže jsem vyzkoušela nejmíň polovinu veškerýho sortimentu. Funguje to tak, že maj každej den v nabídce 3-5 polívek v ceně 29-59 (?) kaček včetně košíčku s pečivem. Polívky se každodenně obměňujou, s tím, že občas nějaká dva dny v řadě v nabídce vydrží, protože se prostě nevyprodá - v týhle chvíli nedovedu říct jestli je to prasárna a nedostatečně posh anebo přinejmenším chvályhodný - plejtvat jídlem se nemá, že. Ale asi to druhý.

Jak uzříte za chvíli, ČernoBobule fotí fakt strašně - odcizeno z yaxi.cz, cokoliv to má být (?)

POLÉVKÁRNA KNOCK-OFF: CHAČAPURI + HARIRA

Po dlouhé době jsem včera byla v Polévkárně (a nejspíš se v této lokalitě budu co nevidět vyskytovat častěji, heč) a jejich marocká harira s gruzínským chačapuri moje chutě po vyčerpávajícím studeném mrholivém dni uspokojila natolik, že jsem se dnes rozhodla pokusit se o co nejvěrnější kopii. Vítejte na první lekci GASTROPLAGIÁTORSTVÍ!

(pseudo)HARIRA

Ingredience

- 1 větší cibule

- 2 řapíky celeru

- 1 miniplechovka rajčatového protlaku

- 1 konzerva rajčat

- hrst oranžové čočky

- hrst zelené čočky

- trochu petržele, klidně mražená

- plechovka cizrny

- olivový olej

- 2 lžíce škrobu

- litr zeleninového vývaru nebo bujón

- limetka

- čerstvý koriandr na ozdobení pokud seženete

- lžíce soli

- lžička mletého pepře

- lžička mletého chili

- lžička mletého římského kmínu

- lžíce zázvoru

- půl lžičky bazalky

Postup

Gastroplagiátorské zkušenosti mám minimální, takže jsem si na vaření hariry vzala na pomoc dva recepty (první & druhý), ke kterým jsem po paměti (moje je špatná) přidala předpokládané ingredience. Oproti původní verzi jsem do polévky přihodila i trochu zelené čočky a celeru.

Nakrájejte na drobno cibuli a celer a orestujte v hrnci na olivovém oleji  - cca 10 minut  - dokud cibule nezesklovatí. Posypte kmínem a nechte ještě chvilku na plotně. Rajčatový protlak, rajčata a petržel rozmixujte a vlijte do hrnce. Přisypte zbývající koření a vlijte vývar. Chvíli povařte, poprašte škrobem a přidejte do hrnce oba druhy čočky i cizrnu. Vařte dokud luštěniny nezměknou. Na závěr dochuťte limetovou šťávou.

CHAČAPURI

Chačapuri pro mě až do dnešního odpoledna byla "taková ta dobrá sýrová placka, co dělá Ethnocatering" a najít jak ta "věc" jmenuje mi zabralo neuvěřitelnou spoustu času. Prvním českým receptem na Googlu byl od pana Cuketky. Náš gastroguru z čeledi tykvovitých nezklamal a poctivě přiznal, že ho do náruče gruzínské gastronomie taky vedl Polévkárnový absťák. Čímž předávám slovo zkušenějšímu - jeho recepis najdete TADY. Nenechte se odradit délkou receptu a zdánlivou složitostí - jsem naprostý pečící loser (příliš mi vykynulo) a většina věcí s obsahem mouky u mě končí v odpadních trubkách spíš než v troubě, ale tohle zvládne i zručný začátečník. Vřele doporučuju.

Na závěr tři do diskuze:

- míváte v zimě taky Polévkárnový absťák?

- jak to máte s gastroplagiátrostvím - tipy & triky?

- nápady na recept se zbylým řapíkatým celerem?

EAT, LITTLE BIRD

Na blog Eat, Little Bird jsem upozorňovala už v příspěvku o zeleninové polévce, kterou jsem z něj vykradla. V sekci ABOUT ME se dočtete, že Thanh, která miluje vaření a focení, je Vietnamka, jež se narodila v Austrálii, vzala si Francouze, se kterým žije ve Švýcarsku a pracovně lítá kolem celého světa. To uspokojivě vysvětluje spektrum receptů - od vietnamských polévek po francouzské madlenky. Velké plus - a teď nevím přesně, čí, je to, že suroviny, jež Tranh používá, můžeme sehnat i tady (když říkám tady, myslím v Praze). Receptů není zase tolik, aby se v nich něco dalo najít systematicky, ale to u Eat, Little Bird nevadí - je to osobní blog o vaření, který si získal moje sympatie víc než ostatní blogy.

 Pokud byste se chtěli do kuřecí polévky s kari pustit step-by-step, nejtěžším úkolem bude zřejmě pořídit sweet potatoes. Ale vzhledem k tomu, že jsem je jedla už na dvou expatských Thanksgiving, neměl by to být až tak nesehnatelný artikl.

Gougères je oblíbený recept Thanh "hubbyho". To se dá do češtiny přeložit asi jako "manža". Představte si svět, kde má Mimibazar takovou tvář. Není to krásné?

A ty fotky? Závist. Kdyby byli nýmandi ve Vice co k čemu, pořídili by lepší foťáky na ukradnutí. Ale bohužel, jsme v Čechách.

PODZIMNÍ POLÍVKA: DÝŇOVÁ

Nějak nemám moc vykecávací náladu, takže dnes jen recept - ten ale každopádně stojí za to. Trochu jsem se inspirovala tady a tady. 

Ingredience:

1 menší dýně hokaido (farmářské trhy? Tesco?)

2 brambory

1 mrkev

1 cibule

2 stroužky česneku

1 lžíce medu/třinového cukru

1 kalíšek šlehačky

2 lžíce oleje/másla

1 litr zeleninového vývaru/ 1 bujón+litr vody

sůl+pepř

majoránka

chili koření

Ještě než přejdu k samotnému popisu práce, musím se zastavit u této novinky na trhu s bujónem. I když je mi úplně jasné, že jde o poměrně průhledný marketingový trik Maggi prodávat stejnou věc dráž, neodolala jsem a balení jsem zakoupila. Pokud jste viděli televizní nebo časopiseckou reklamu možná jste stejně jako já očekávali poctivý velký kalíšek s tekutým vývarem (naprosto běžný třeba v Americe), ale tohle není větší než mlíčko do kafe a chuťově mi to přijde míň výrazné než běžné kostky. Gastropodvod jako Brno!

Postup:

Ve větším hrnci osmahni nadrobno nakrájený česnek a cibulku, po chvíli přidej nakrájenou dýni, mrkev a brambory. Ještě chvíli opékej a pak přilej vývar/vodu s bujónem a povař dokud zelenina nezměkne. Přidej med, koření a smetanu ke šlehání a nech projít varem. Odstav z plotny a rozmixuj tyčovým mixérem. Podávej s pečivem, fajn je např. malá francouzská bageta za 6.90,-, Tesco.

P.S. Už mám taky tyčový mixér. Dárek to bohužel nebyl, takže jsem se musela spokojit s horším modelem než Hannah. Teda minimálně s modelem s míň příslušenstvím v menší krabici, že.

FAZOLOVÁ POLÉVKA

Fazolovou polévku si děláme se spolubydlící Aničkou vždycky, když máme krizičku. Je velice jednoduchá, levná, rychlá a samozřejmě chutná.

PRO 1 OSOBU
Konzerva bílých fazolek v rajčatové omáčce
Kus choriza/čabajky/ jiného pikantního salámu (nemusí být)
Chilli paprička (nemusí být)
Pečivo (nemusí být, je to přeci jídlo pro krizové chvíle)

V hrnci ohřejeme fazole, rajčatovou omáčku můžeme trochu naředit vodou. Já je kupuju v Marks & Spencer, protože si myslím, že je hezké, že se konzerva otvírá pomocí očka. Každý výrobce, co chce levákům zajistit důstojný život, ve mně má věrného zákazníka. Přidáme chilli papričku - pokud chceme mít polévku pálivou, samozřejmě. Rozmixujeme.

Chorizo/čabajku nakrájíme na drobno a osmažíme. Přidáme do polévky.

Říkate si: myslí to vážně? To je jako nějaký foodblog? To je jako nějaký recept? No, já vám na to můžu říct dvě slova: tyčový a mixér.

FILOZOFIE TYČOVÉHO MIXÉRU - ZDE

LUCKY GULÁŠOVÁ

Instantní polévku Lucky s příchutí gulášovou jsem v Tescu objevila v době, kdy jsem před spaním několik nocí za sebou poslouchala namluveného Candida. Vždy jsem usnula ve chvíli, kdy se Candide znovu setká s Panklosem, který se nakazil syflem od komorné Paquetty. Jak mohlo proboha někdy někoho napadnout, že svět, ve kterém žijeme, je nejlepší ze všech možných světů?

 

Polévka Lucky (Tesco), rakvička se šlehačkou Minimon, svetr a šortky H&M