VIDEO: JANA BOBOŠÍKOVÁ NÁM DALA RECEPT

Je tady páteček a s ním vaše oblíbená rubrika S politiky nebaštím, která nabízí skromný vhled nejen do zákonodárcova krmítka. Po sněmovní menze a vinaři "Davčovi" Rathovi (Blonďatá Bestie II a pan doktor ve Studiu Rubín - nebyli jste?  Musíte - prostě na to - MUSÍTE! Konec skryté reklamy.) jsem si řekla o recept horké kandidátce na prezidentku Janě Bobošíkové. A kamery byly u toho! (A akce taky. Světla jsme bohužel nepobraly, byly moc těžký...)

V růžovém saku investigativní Veronika, které se na obrázek už bohužel nevešla popiska. Na pozadí dekorativní slepice.

Nechci tu rozebírat další okolnosti rozhovoru s "železnou Janou", neboť bude v pravý čas k vidění jinde. Snad jen prozradím, že jsme se bavili o ceně vajec, Margaret Thatcher jakožto zdroji životní inspirace, posmrtném životě, kouření marihuany a jejím setkání s Gustavem Husákem. Ale o tom až jindy. Teď si užijte bobomeníčko a hodťe subscribe našemu newly-born YouTube kanálu.

Do diskuze:

Kdybyste měli volit prezidenta podle stravovacích návyků, kdo z současných kandidátů by to byl?

Je pro vás kandidát, který žije na pochybné stravě nedůvěryhodný?

A na závěr pořádná tipovačka - koho z politiků vyvzpovídáme za týden? Bude to kníže, který nám představí své schlafmenu? Či Fišer and chips? Nebo snad...?!

P.S. iMovie je dílo ďáblovo a ten nejneintuitivnější střihovej program ever. Kdyby mi někdo řekl kde se tam nachází fce pan and scan - no - byla bych mu dost vděčná. 

P.P.S. Rovněž poděkování Veronice, Aničce a Katce, které se se mnou do 24-patra Corinthia Towers za Janou vypravili a taky jednomu slavnému dokumentaristovi, který právě točí něco o Jágrovi a nejsem si jistá, zda tu chce být jmenován.

PRAGUE FOOD FESTIVAL 2012

S Karol jsme si vymysleli šílenost, co jsme chtěli zrealizovat na PFF, ale bohužel se nemohla zúčastnit. Neštěstí v gastrohře, štěstí ve fashionlásce a naopak, třeba, já nevim, může být. Tak jsem šla nakonec s Luckou (ta kamarádka Lucka, co má kamaráda Michala - viz PERU RÁDA) - až v neděli. Hned u vchodu se nás ujal kámík Filip z Apetitu a na lačno nás začal nalejvat vínem. Po hodině jsme si ještě nic nedali, seděli jsme tam v odpoledním party módu "vyčazený pohodář", mazali se krémem na opalování a rozebíráli vhodnost vykání/tykání hostesákům, kteří nás zásobovali cigaretama. Až ve chvíli, když jsme potkali Romana Pauluse s hitem festivalu, červama, začali jsme taky konečně obcházet stánky. Z těch červů mám dost ambivalentní pocity. Za prvé proto, že letošním mottem bylo  Mysli globálně, papej lokálně a za druhé proto, že jsou to červi.

Filip mě představovat spoustě zásadním lidem z bizu, takže jsem zažila asi 20x takovýhle rozhovor:

Filip: A tohle je Hannah z Vývařovny.cz, znáš to?

Hannah: Tečka com.

Filip: Tečka com, já si to snad nezapamatuju.

Důležitý člověk: Neznám.

Stánek Apetitu, kamarádi.

CHŘEST NA VÝVAŘOVNĚ, OMG!

Je to trochu paradox: kdyby konečně všichni podle svých zásluh a provinění začali spravedlivě hořet v pekle, hořím ze všech nejdřív a ze všech nejlíp. Místo toho v poslední době zajídám každou morální kocovinu chřestem. Původně jsem měla z vaření chřestu trochu obavu - asi jako když připravuju nějaké drahé maso, bojím se, abych ho nepokazila. Ve skutečnosti je to dost easy. Použila jsem recepty z kuchařky Zpátky domů od Hany Michopulu, z kapitoly Svátky jara, svátky chřestu a trochu jsem si je poupravila.

První recept byl teplý salát s chřestem. Dostala jsem darem tašku plnou čerstvé zeleniny od Freshbedýnek a její obsah si o takové jídlo přímo říkal. Náročné bylo akorát skloubit vaření a smažení (oproti receptu jsem nic nepekla, nemám troubu) na jednoplotýnkovém vařiči (kovářova kobyla, znáte to). Nejdříve jsem uvařila rané brambory a po stáhnutí z plotny jsem je nechala stát ve vodě, než byl zbytek hotový. Zlo, vim. Pak jsem na pánvičce osmažila rajčata a slaninu. Mezitím jsem si v konvici uvařila vodu na vaření chřestu. Chřestu stačí minuta, takže během těch šedesáti vteřin, co se vařil, jsem do talíře rychle naházela/ledabyle naaranžovala nejdříve rukolu, na ní brambory, na ně slaninu a rajčata a na ně ve finále chřest. A to všechno jsem pokapala olivovým olejem.

REBARBOROVÝ KOLÁČ PANÍ KANČEVOVÉ

Umím nejen bořit, ale taky vařit. A protože jsem včera byla na farmářských trzích v Karlíně, kde měli kromě killer playlistu (více níže) taky čerstvou rebarboru, dala jsem se do pečení. Recept pochází z kuchyně nitranské gastronomické naděje paní Kančevové. Enjoy.

(A pokud by vám utekly mé nejnovější příspěvky v oblasti bořeníčka, zkuste to v PSPČR, Ogilvy nebo [ne]vinném sklípku Davida Ratha.)

ŠOK: ODHALUJEME RATHOVY GASTROZLOČINY

Tenhle balvan mi ležel v žaludku pěkně dlouho: Rathova bible gastrogenocidy je nejen snůška sraček, ale hlavně je to snůška sraček za laskavého přispění daňových poplatníků. Ostatně jako řada dalších aktivit tohoto internisty, který bezesporu ví, co je pro středočeský stomachus to nejlepší.

Rathův assistante de l'opération pro tento skromý zákrok byl uznávaný poéta a "spisovatel, publicista, filozof a - lolky vdolky - humorolog" PhDr. Václav Budínský, mimo jiné autor poučných knížeček jako je např. Ať žije alkohol, přítel a lék (navrhuji alternativní název Happy hepar), Proč je pivo lepší než žena, Erotika ve vtipech a hádankách, Nejlepší židovské anekdoty, Génius Milana Knížáka ve spoluautorství s...Milanem knížákem či In Vino Veritas. *LOL fontem vel. 2500? MÁLO! *

No, pojďme do nich, a.k.a. výběr toho nejlepšího z příručky:

1# To takhle jednou Mimibazar a Fler měli děťátko...a prý ho rodil nějaký MUDr.

KOCOVINOVÝ DENÍK

A ne, že tady zase budou nějaký přínosný komentáře ohledně kvality fotek- měla jsem kocovinu, jasný?

Nevím jak vy, ale já mám takový malý rituály, který se týkají kocoviny. Dokonce mám jedno tajný místo, kde kocovinu ráda trávím a vařím.

Kocovinu je třeba si předcházet, trochu si jí pohýčkat, rozumíte, ne?

ČAU MÁMY

Hele dneska prostě chci bejt trošku sentimentální, jen trošku, ale musí to být. Čím jsem starší (jo, to se projevuje tak, že míň pařim a víc vařim), tím jsem sentimentálnější. Upřímně, aplikaci "děti" bych u sebe rozhodně teď nelajkovala, ale každej z nás je něčí malej bobek (a je to venku, takhle mi říkala máma, ehm, a vlastně dodnes říká..) a ať už jakkoli....dneska je ten den.

Takže, ačkoli po mě jednou v amoku moje lil'máma hodila skleničku od Nutelly a vysklila dveře, je to moje máma, žejo.

DALŠÍ META: ZPÁTKY NA ZÁKLADKU

Jak už jsem avizovala překročila jsem další pomyslnou metu, rozhodla jsem se využít příležitosti a nechat se pozvat na vskutku romantický obídek do školní menzy. A ne, nejsem pedofil, ačkoli jsem si tak chviličku připadala, pozval mně plnoletý (občanka- checked) fanoušek (ano, máme fanoušky, neuvěřitelný!) Vývařovny (díky.).

Trik je ten, že do školní jídelny základky v Resslovce chodí i studenti nedaleké obchodní akademie.

Ale už žádný zdržovačky a mrknem se rovnou na náš obídek.

Menu:

Jednoduschost podle Drahomíry.

OGILVY POBLIL BYCH

Kantýna zlosyna: Duben se s květnem sešel a já vyměnila politcké korýtko za kreativcovo krmítko. 

Moc jsem si ovšem nepolepšila: Vítejte v jídelně Ogilvy provozované společností Perfect Canteen.

Copak nám dnes ukuchtila Davidova kamínka?

1# Moje oblíbená frontička se opět nekoná. Že by za to mohlo meníčko? 

Jen se nestyď, Karol, nacpat si do pupíčku ovocné knedlíky a krabí krém byl přece odjakživa tvůj sen.

2# Seznamte se: Krabí krém, 15,-. Snaží se snad spolumajitel Perfect Canteen a jeden z Kluků v akci Filip Sajler otestovat, nakolik se svým pořadem může přiblížit Babicovi? Aneb když nemáte krabí tyčinky, tak tam dejte nakrouhané ředkvičky, a.k.a zdatné užití mimikry marketingu v praxi.

VYCHITANÁ OCHUTNÁVAČKA #2 PONDĚLEK V BUKOWSKI'S

V pátek jsme vám představily nový limči od Kofoly, který jsme dostaly za úkol pořádně ochutnat, než v květnu vlítnou do hospod a dalších podniků. Jestli první ochutnávačka byla fakt dobrá, pak ta druhá byla naprosto světová. Viktor z Bukowski's podle mě patří spolu s hochama z Hapu a Bugsy's k nejlepším pražským míchačům a v pondělí byl sakra ve formě.

Tady je 6 kousků ze 7, který jsme měly možnost v pondělí spolu s našima tasterama ochutnat. V hl. rolích: Cloudy Lemon, Tonic Water a Ginger Beer & spousta alkoholu. Ne, bohužel si nepamatuju, kterej z drinků je kterej. (Ostatně jako spoustu dalších věcí z toho večera..). Ale nejlepší byl podle mě mix Gingeru, dvou rumů, čerstvých plátků zázvoru a vodního melounu.