SNÍDANĚ ŠAMPIONŮ VOL.I: U POMEJŮ

Clipart a malování by vh

Pro ty z vás, kdo maj to štěstíčko jako já a začínají pracovat spíš k polednímu než za ranního kuropění tohle bude ultimátní. Jasně, není nad kafíčko hezky po doma (ranní pro mě znamená jakože hned jak se moje nožka dotkne podlahy, pro nechápavý a nedoslýchavý: HNED), ale proč si párkrát do týdne nedopřát extravaganci zvanou snídaně venku. Ale jděte, bydlím sice na Vinohradech, ale po kavárnách mě nehledejte, tady je řeč o dělnický stravě, o snídani (spíš obědu, ale můj strejda tomu obědu o jdenáctý vždycky říkal zdvořile "svačina") šampionů těžký váhy.

PRAGUE FOOD FESTIVAL 2012

S Karol jsme si vymysleli šílenost, co jsme chtěli zrealizovat na PFF, ale bohužel se nemohla zúčastnit. Neštěstí v gastrohře, štěstí ve fashionlásce a naopak, třeba, já nevim, může být. Tak jsem šla nakonec s Luckou (ta kamarádka Lucka, co má kamaráda Michala - viz PERU RÁDA) - až v neděli. Hned u vchodu se nás ujal kámík Filip z Apetitu a na lačno nás začal nalejvat vínem. Po hodině jsme si ještě nic nedali, seděli jsme tam v odpoledním party módu "vyčazený pohodář", mazali se krémem na opalování a rozebíráli vhodnost vykání/tykání hostesákům, kteří nás zásobovali cigaretama. Až ve chvíli, když jsme potkali Romana Pauluse s hitem festivalu, červama, začali jsme taky konečně obcházet stánky. Z těch červů mám dost ambivalentní pocity. Za prvé proto, že letošním mottem bylo  Mysli globálně, papej lokálně a za druhé proto, že jsou to červi.

Filip mě představovat spoustě zásadním lidem z bizu, takže jsem zažila asi 20x takovýhle rozhovor:

Filip: A tohle je Hannah z Vývařovny.cz, znáš to?

Hannah: Tečka com.

Filip: Tečka com, já si to snad nezapamatuju.

Důležitý člověk: Neznám.

Stánek Apetitu, kamarádi.