Zobrazují se příspěvky se štítkemna stojáka. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemna stojáka. Zobrazit všechny příspěvky

neděle 18. října 2015

JÍDELNA S PULTEM NA LETENSKÝM NÁMĚSTÍ

 Pracuju na Letný. Jako vinohradská tak trávím většinu dne na tomhle rezidenčním kopečku. Je to tu příjemný a malebný, ale pár věcí z Vinohrad mi tu chybí- na Vinohradech máme víc řeznictví s pultem (jitrničky U Sůsů s teplým zelím do čtyřiceti korun), vietnamskej fastfood a tofu v rajčatový omáčce plněný vepřovým a nudlema za 35 a jídelna Apetit (prostě všechno místa kde se za pajdu nebo šedesát korun najím). Ale letenský místa pro správnou Pakočku teprve objevuju a navíc je tu pár perliček, který opravdu stojí za to: čtyřka U Antoníčka s hotovkama do stovky a strejcema na výčepu co od božího rána dávají pivečka a panáky, legendární noční pekárna na rohu U Studánky kde mají párky v rohlíku za hubičku, a moc dobrý nebo řeznictví s pultovovou jídelnou, která je v podstatě středobodem Letenskýho náměstí.
Mají krásnou tabuli s denní a stálou nabídkou - co je ještě k mání je na tabuli rozsvícený. Pokud máte chuť na něco z venkovní tabule a zrovna to nesvítí na tabuli za pultem ani se neptejte- prostě to není. Obsluha je klasická: pani v letech (asi rozhodně ne nejlepších a podle jejich výrazů kdoví jestli nějaký takový zažily), který vám nevahají prodat cokoli z nabídky s výrazem absolutního zhnusení životem. Když nejste dostatečně pohotoví rozhodně se vás nebojí popohnat břitkým pokynem. Na turka do skla ovšem mezi "jednou kofolou do čtyřky pro pána" je čas vždycky. Stejně jako na lamentování nad životem a lidma (zákazníky navyjímaje). Jejich prázdný a životem nasraný pohledy mě vrací do reality všedních dní, úplnej podzim promarněnýho života.
Samozřejmě, že nechybí cedulky s pokyny. Odkládejte nádobí sem, nechávejte zbytky na talíři. A vy to milerádi budete dodržovat.

středa 4. července 2012

SNÍDANĚ ŠAMPIONŮ VOL.I: U POMEJŮ

Clipart a malování by vh

Pro ty z vás, kdo maj to štěstíčko jako já a začínají pracovat spíš k polednímu než za ranního kuropění tohle bude ultimátní. Jasně, není nad kafíčko hezky po doma (ranní pro mě znamená jakože hned jak se moje nožka dotkne podlahy, pro nechápavý a nedoslýchavý: HNED), ale proč si párkrát do týdne nedopřát extravaganci zvanou snídaně venku. Ale jděte, bydlím sice na Vinohradech, ale po kavárnách mě nehledejte, tady je řeč o dělnický stravě, o snídani (spíš obědu, ale můj strejda tomu obědu o jdenáctý vždycky říkal zdvořile "svačina") šampionů těžký váhy.

pondělí 18. června 2012

DRŽKOVKA NA STOJÁKA


 Řeznictví a uzenářství na Bělehradský. Kdo nezažil nepochopí. Černá díra a tesilový zástěrky vás hodí direkt expresně rovnou do čačača vosumdesátek. A máte to, to máte za to, že jste tam lezli, žejo.
Výběr u pultíku je taková ta nekorektní česká klasika, včetně cikánský pečeně, taliánů (zdá se, že tahle prvorepubliková klasika vrací úder), teplých párků, studenýho piva, držkovky, šunkafleků (mimochodem, nedávno jsem na jednom večírku byla účastná debaty šunkofleky versus šunkafleky, jak to máte vy?!).

Já jsem se rozhodla pro polévku- džkovka. Můj doprovod by byl býval tuze rád onen inzerovaný tzv. "teplý párek". Bohužel mu paní u pultíku, sympatická asi jako zaražený větry, po pár minutách otrávenýho rozhlížení se, koukání do gastrošky s párkama, odfrkování a nahlížení za tzv. "plentu" a volání jakési "Jarušky" oznámila, že ony "teplé párky" jsou dneska "spíš studený" a že to pánovi teda neprodá, ať si kouká vybrat něco jinýho, sakra, ne. Hm, takže teplý talián? Upřímně, měla by se zavést nějaká stupnice vlahosti, člověk by pak nebyl zkalmanej, přemýšlej nad tím, Jaruško.
Další postřeh je ze světa hořčic, všimli jste si určitě, že máme  dva druhy, zas tolik naše čtenáře nepodceňuju. A víte jaký máme? Ano, modří už vědí! Tzv. kremžská (too fancy for this place) a tzv. "vobyčejná". Takže co příště? Pokud mě do týdne neodvezou s akutní kolikou, vidíme se na koupališti. S párkem, "vobyčejnou" a pivem.
Čau Mňau.
Vobyčejná a talián, držkovka a houstička.