CZECH VEPŘ PHOTO: ZABIJAČKA NA NÁMĚSTÍ!

Doufám, že mi bude prominuto všemi vegany a vegetariány, ale mně se splnil sen: vždycky jsem chtěla jít na zabijačku. Nebo aspoň  částečný sen- přístí kolo si představuju někde na stavení, včetně míchání kotle s prdelačkou a popíjení slivovice od časného rána.

Ovšem když se nám víkend po pražský svatohavelský zabijačce poštěstilo a natrefili jsme na klatovským náměstí na další vepřovraždu, nemohli jsme odolat!

Tentokrát jsem dorazili právě včas, vepř už sice byl poražen, prejt se vařil a krev vřela, ale čekala nás ještě krásná exhibice čistý práce pod vedením místního pana Krkovičky z řeznictví na hlavní nákupní třídě. Rozeklání vepře ve dví, oddělení kůže, špeku, žebírek a panenky. Radost to pozorovat. Reakce dětí: vesměs vládlo nadšení proložený jitrničkama v ruce.
Jediné čeho jsme se vzdali byla samotná konzumace, protože na nás pro změnu doma čekaly jehněčí hody. No kidding. Ale pivo u stánku jsme si dali.
Mimochodem- opravdu tady neprezentuju férii sadismu, ale tradiční český obyčej, který je součástí našeho kulturního dědictví. Prase je symbol blahobytu, z prasete se NIC nevyhazuje. Tohle je memento pro prase a díky řezníkům, kteří to umí a dělají to jak se patří. Viz výstava v Musaionu.

Czech Vepř photo, kategorie zabijačka:

Idylka na náměstí a soumrak řezníků.

Dechovka nesmí chybět!

SNÍDANĚ ŠAMPIONŮ VOL.I: U POMEJŮ

Clipart a malování by vh

Pro ty z vás, kdo maj to štěstíčko jako já a začínají pracovat spíš k polednímu než za ranního kuropění tohle bude ultimátní. Jasně, není nad kafíčko hezky po doma (ranní pro mě znamená jakože hned jak se moje nožka dotkne podlahy, pro nechápavý a nedoslýchavý: HNED), ale proč si párkrát do týdne nedopřát extravaganci zvanou snídaně venku. Ale jděte, bydlím sice na Vinohradech, ale po kavárnách mě nehledejte, tady je řeč o dělnický stravě, o snídani (spíš obědu, ale můj strejda tomu obědu o jdenáctý vždycky říkal zdvořile "svačina") šampionů těžký váhy.