Zobrazují se příspěvky se štítkemh&m. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemh&m. Zobrazit všechny příspěvky

pondělí 30. září 2013

MŮJ ŽIVOT PLNÝ EMOCÍ- ANEB KDYŽ JE TÝDEN ÚZKÝ FORMÁT.

Háem meets Designblok meets gastro (konečně). Tohle mi dneska přinesla Hannah k večeři. Cítím se zase jako opravdová bloggerka. Život je zase raut.
Hannah má super foťák. Ale já mám smartphone (v kanceláři prostě moc dýška nejedou, ale rozhodně bych to zavedla, lepší formát než klasická prémie). Otravuju teď teda život (hlavně sobě) tím dost často dementním focením dost často dementních věcí. Ať už jde o vývěsky na slevy nebo zbytky curry-wurstu u stánku. Prostě to co jsem si už dávno přála. Streaming z hospody rovnou na fejsič. Ještě si snad založim instagram nebo co!
Tohle je výtah z mýho telefonu za posledních pár měsíců, the best of gastro opravdovýho člověka, řekla bych (jsem prostě člověkem všude a kopu za Rossmann tým, není to PP, ale pokud by mi chtěli poslat nějaký PRODUKTY bránit se nebudu).
Nejsem tedy žádná nad-kuchařka, která vlastně není kuchařka s obyčejným životem v hezkých barvách (jako třeba Dita P.), nejsem ani tak pintlich blogerka, která vypadá supr i když nevypadá supr (protože jsem byla uncool dřív než to bylo cool a tak bysme si to mohli pinkat dál a dál), nejsem už vůbec tak vtipná jako Hannah (kategorie sui generis) ani jako Jarek Plesl (což je pochopitelný, ten člověk vynalezl humor a ještě stíhá bejt furt na tenise a zajišťovat trvalou pro všechny český redakce od Despektu po Reflex). Nejsem ani jako Radek Brousil, protože foťák (i v mobilu) a já to prostě moc nefunguje (ale náhoda je blbec a občas něco vyfotím dokonce ostře). Nemám ostrý lokty, neumím pít chytře a opít se jen tak akorát, abych o tom třeba mohla napsat, ani tak moc, abych mohla udělat to samý. Zatím ještě neumím podojit ani krávu ani ovci. Jsem snad podčlověk nebo jsem neschopná? Ptám se svýho telefonu. Seš taky jenom člověk, odpovídá mi moje Xperie hlasem Hannah. A to je fér, protože tak to má být. Protože nikdy nebudu Bohumil Hrabal Vývařovny, jsem a budu Pakočka.
Z výstavy o pivovarnictví v zemích Českých. Jo, tenhle design, tak nějak si ten ráj vážně představuju!
Svíčkova po Sušicku od babičky. S bramborovým drbákem. To prostě nemůžete zdrbnout.
Bramborovej Švankmajer.
Pár libůstek z hodně slabýho týdnu. To je, když si hrajete na Lidl, ale nemáte ani na vietnamský týdny, ale jenom na "dělnický" nebo týdny "matka samoživitelka". Doporučuju jako oživení pro všechny s nadstandartním příjmem, zajímavá mincová kombinatorika mezi regály je hra s časem (než zavřou Tesco) a zkouška vašeho důvtipu. Následná večeře vám ukáže zda byla vaše volba správná nebo jestli ty párky příště fakt vynechat a koupit si jen chleba s hořčičí (a nemyslím dijonskou, to neplatí).
Paresa- dělnická večeře z Tesca, párečky davelské, Svijany nealkoholické, hořcice "orientální". Jízda.

pátek 19. července 2013

OVOCE, REKLAMA, TAK JDE ČAS

Čau vy všichni kdo nás čtete, i vy kdo nás nečtete a nikdy číst nebudete.) Poslední dobou trpím trošku krizí (identity), která se projevuje ve frekvenci mých příspěvků. A když píšu "krizí", tak tím myslím, že se mi v tom vedru nechce nic moc dělat. Seriously.
Nicméně tohle všechno se změní, nejen, že jsem zažila skvělý Krýpko (aka festival Creepy Teepee) o kterým bude referovat Hannah (byly jsme zase spolu a bylo to skvělý <3...asi tak skvělý, že nejdřív jsem se do němoty a trapnoty opila jak blázen a pak nechtěla dělat nic jinýho než koukat v posteli s Hannah na Twin Peaks a občas to proložit Červeným trpaslíkem nebo Sandokanem, tequilou a nanukem- prostě holčičí jízda jak má být).
Nejlíp mi vyčistila hlavu Otava na Šumavě (můžete se těšit na další várku šumavský gastroromantiky, včetně kuchání pstruha), nejvíc jsem se přejedla v Texas steak houseu na Letný (o tom někdy jindy, ještě jsem to asi úplně neztrávila.)