neděle 27. března 2016

ŽIVOT JE RAUT: KARMA VRACÍ ÚDER ANEB FEBIOFEST A GOOGLE

Uvítací jednohubky Googlu. nejlepší appka? Jednoznačně chlebíček a vyhledávač rautů!

Že je život občas au a občas raut všichni víme. Je teprve středa, končí březen, Magnesia litera za dvěřma, daňový přiznání vám dejchá za krk jako smrt a navíc zjišťujete, že vám nějak podezřele roste zadek. Ovšem na to, jak by všechno mohlo být absolutně hrozný a já bejt hysteričtější než Bridget Jones před rozvodem a s PMS, je mi vlastně blaze. Proč? Tak za prvý nejsem Dita Pé (jakože mi neleží v posteli Marek Prchal, bohudíky) a hlavně, protože chci žít raut a ne au. Je to jako cvičení z motivační příručky (možná je načase založit vlastní kult a stát se vůdkyní sekty uctívačů chlebíčků).
A raut, ten já tedy neváhám pořádně vytahat za pačesy. A obzlášť mě blaží, že laťka je nastavená docela vysoko!

FEBIO FEST: PREMIÉRA MEANANDROS ET THAIS

Není nad to, když přijde nečekaná pozvánka na premiéru. Jo a mimochodem pak je asi raut. Ale vypadá to, že to bude na hovno, možná víno a nějakej chlebíček. Podobně kusý informace jsem dostávala v průběhu celýho dne. No, film překvapil podobně jako raut a já jsem strašně ráda, že se tyhle překvápka dějou.

Menandros a Thais je vlastně taková crazy komedie na motivy antickýho dramatu. Což zní určitě jako jednovětá synopse, po který se nejspíš tvůrci půjdou zastřelit. Ale vtip je v tom, že to myslím naprosto vážně a naprosto pozitivně. Je dost s podivem, že u nás vzniklo (tedy v rakouský koprodukci) něco tak nepopsatelnýho jako je tohle. A nejspíš už ani dlouho nevznikne, jak podokl můj nejlepší a nejmilejší student režie a hudebník, Šimon Holý. Hodila bych vám sem trailer, ale bohužel trailer za mě naprosto neodpovídá celku a naopak si myslím, že by dost lidí mohl odradit, Meandros a Thais je totiž celkem dlouhá surreálná jízda, která má nestutečný humor, vizuálno a teatrálno. Musíte to vzít a prostě ujíždět. Při pár scénách jsem si málem učůrla. A jak mám poslední dobou problém, že se mi filmy zdají neúnosně dlouhé u Menadros a Thais jsem tohle neměla. Jak řekl moudrý Šimon: je to skvělým střihem.
Po takovýhle dada jízdě jsem samozřejmě chtěla jediný- RAUT!
Cestou z kina jsme potkali Standu Majera, vychválili Modrý stíny a sdělili mu, že jdem na raut, ať se přidá.
"Kde to má bejt?"
Šimon loví pozvánku.
"Nějakej bar Propagenda."
"Fakt jo? No tyjo...tam je to dobrej..."
"Bizár? Je to bizár, Stando?"
"Jo!"
Prý je to místo kam chodí blonďaté rusandy na dobrý drinky. Asi jediný dobrý drinky na Smíchově. No potěš pánbuh. Zasvítí mi oči, protože bizár po bizarním filmu-neznám lepší digestiv! To už se táhneme od Cinestaru Andělem až k baru, celý svítí, u hořáku pro kuřáky před vchodem stojí vyhazovač v plášti a cylindru, úplnej model "Svatba upírů".
Rusandy za prosklenými okny a dveřmi nevidím, ale vidím prázdný bar, lahve se třpytí a obsluha je nastoupená jak orchestr v Rudolfinu před abonentským konzertem. Nakonec musíme Standu nechat osudu, nemá pozvánku a ani tvář českýho DiCapria na vyhazovače ze Svatby upírů nezabírá, je nekompromisní. Standa nás tedy opouští a jako modrej stín mizí kamsi do Jardy Majera. Před námi se mezitím otevřou prosklený dveře a náruč rautu a obsluhy. Doslova.
Jsme tu jedni z prvních a ač jsem po celým dni trošku rozvrkočená a v ruce mám kromě obrovský kabelky taky igelitku obsluha nás uctívá jako egyptský božstvo. Posadíme se na nejlepší místo a jdeme rautovat. tenhle raut splnil moje velká 3 plus: nebylo pečivo (bezúčelný plnidlo), byl tatarák (takže jediné pečivo byly topinky k němu) a byly krevety. Navíc oceňuju variantu "spíš méně než více" a jen jeden dezert, za to hodně výborných oliv, sýru a ano, budu se opakovat KREVET. Všechno co chcete k dobrýmu vínu (pls rauty s červeným a bílým, vzpamatujte se...). Každopádně mi přijde příznačný, že film na ktreje se evientně taky sháněly peníze po všech čertech a točil se snad 3 roky a určitě ten rozpočet nebyl žádná hitparáda, měl bezvadnej elegantní raut s vínem po kterým si druhý den nemusíte vzít dovolenou a dva ibáče. Narozdíl třeba od tý nvoněný bídy Lídy Baarový. Jak příznačný, co? #sorrynotsorry...

Mě i Šimonovi svítily oči, jemu možná o trošku víc, protože druhej den ráno šel na trhání osmiček a věděl, že se hned tak nenají. Působilo to až biblicky, jako Poslední večeře páně. Navíc výběr z dobrýho vína (barman mě zahltil nějakými cizími jmény kterým jsem nerozumněla, ale jedno z toho bylo určitě malbec), který se nám číšnice nezdráhaly co chvíli dolívat, měnit ubrousky pod skleničkama a nosit luxusní vodu ve skleněné lahvi jak z termálních lázní za první republiky. Bar se začal pomalu zaplňovat filmaři. Tomáš Pavlíček mi přinesl další topinku s tatarákem, zabodla jsem si do ní ještě krevetu. Fero Fenič se taky stavil, ale ten mi nic nedal :( Nicméně i tak jsme všichni ten večer dostali od života určitě o kapku víc než jsme si zasloužili. Děkujeme.


GOOGLE RAUT

Google je něco jako novodobej kult. Kolikrát jsem sem v záchvatu lenosti místo hyperlinku nebo nedejbože vkládání napsala něco ve smyslu "máš internety tak googluj"? Minimálně jednou jo! Google je pro mě synonymem internetu. Je to tak. Mám ráda jejich doodly na hlavní stránce (naposledy ten s thereministkou Clarou Rockmore byl vážně zlatej):


Márm ráda Google mapy, i když se podle navigace absolutně neumim orientovat, ale připadám si s nima v telefonu jako opravdová Civilisovaná žena. Taky jsem hrdá majitelka Gmailu (a na všechny co jejich mail končí na seznam nebo OMG Centrum koukám hodně znechuceně, panebože, jakej máme rok? Snad 2016, ne? Nebo to je ironickej mail?) a i Vývařovna je na Gmailu, jasně. Jejich překladač je zdrojem nevyčerpatelný zábavy v jakoukoli denní a noční hodinu. S některýma lidma bych komunikovala snad jen pomocí automatizovanýho hlasu jejich překladače. Jo a mimochodem, i tohle do čeho tu teď bouchám tenhle text je Googlu. Jak říkám, je to úplný nábožko, který nemá papeže, ale papežku, Taťánu s dlouhýma vlasama.
No a Google krom jinýho taky dělá rauty. A rozhodně ne virtuální! Čumíte? Taky jsem čuměla.
Google se rozhodl formou zábavných kvízů a předváděček ukázat nám co všechno jeho appky umí. Přirozeně jsem přišla pozdě a ze všeho nejvíc mě zajímalo a fascinivalo welcome prosecco o kterém hosteska prohlásila "nebojte slečno, vono je takový červený, ale to je nabarvený". Tvářila se u  toho triumfálně jako antickej vojevůdce. Obarvený- pořád prosecco, brala jsem to, samozřejmě. Následovala série jednohubek, poprvý jsem pociťovala, že nejsem ve formě, jelikož mi dělo problém si nonšalantně vzít aspoň dvě, skleničku, utáhnout svojí kabelku, neuškrtit se na šále a nezakopnout o svojí vlastní nohu. Story of my life, pořád...
Rautové modern classics: uzený losos, řepa s kozím sýrem (krémem), chips&dips a paštika
Je tohle skutečný život? nebo nějaká appka?
Losos, postní král rautu.
Raut opět nastavoval laťku: BYLO NĚKOLIK TEPLÝCH CHODŮ A NEBYLO KUŘECÍ SOTÉ. Naopak bylo kuřecí po thajsku (ať už to znamená cokoli skutečně to nebylo KUŘECÍ SOTÉ) s kuskusem, dýňový rizoto (lahodný nápad na raut), pečený losos s kaparovou omáčkou a nějaká pečínka, kterou jsem v rámci aspoň kapky decentnosti vynechala (ale lituju toho).
Upřímně řečeno, opravdu jsem se nestyděla nažrat a ještě vtipkovat s obsluhou.
Vrcholem večera byla appka z masa a kostí  a kartonu (humorný obrat, ne est-ce pas?), tzv. dezertomat. Prostě jsi zabouchal a nahlásil jako u výdejního okýnka co bys rád(a) a po chviličce se to objevilo.
virtual meets real
Ten večer jsem to zazdila dalším proseccem a creme brulee a to jsem ještě netušila, že v press-kitu najdu fantabulózní kafíčko a keep-cup (pro třicítky co začaly používat "kafíčko" bez uzardění a gramu ironie, ahoj) a Google telefon Nexus. Bůh existuje? Bůh vidí moje utrpení a rozhodl se hodit mi drobeček svýho milosrdenství skrze moderní technologie? Bůh byl před dvěma týdny ve Vodafonu, když jsem před sebe ve frontě pustila pána (a sakra se mi nechtělo dělat dobrý skutky)? A když jsem se tam rozbulela jako malý dítě, protože jsem během jednoho měsíce jeden telefon sešrotovala a druhej poprvé v životě prostě ztratila (s poslední špetkou lidské důstojnosti)?
ODPOVĚDI NA OTÁZKY VÝŠE BOHUŽEL NEMÁM.(
Ale nejspíš tam byl Google. Protože jak říkám, Google je nový náboženství. A férový kafe z mamacoffee je nový mešní víno.
Takže víte co? Je dost dobře možný, že začnu fotit NEROZMAZANÝ FOTKY. Ale to už bych byla teda hodně dospělá, takže začnu pozvolna. Aktualizuju si youtube a budu se dívat na videa s kočičkama a k tomu si otevřu jeden Braník (Hannah, budu ti sbírat vícka, jo?) Protože o tom je život, ne? Nebo by teda rozhodně být měl!

(Ta podprsenka není součástí press-kitu).



Žádné komentáře:

Okomentovat