neděle 27. července 2014

Rozmarný Jureček

Jureček itself
Vyjely jsme si s Janou za město na koupaliště. Za město znamená do Říčan u Prahy. Jely jsme sem na doporučení ve stylu "nádherná plovárna ve stylu rozmarného léta s výbornou a vyhlášenou restaurací". Pochopitelně jsme si řekly, že se nejdřív najíme. Tak asi hned zkraje nutno dodat, že jsme nezapadly. Netušila jsem, že to v tak bezprostřední blízkosti Prahy bude problém. Okolo nás se to hemžilo rodinkami tvářícími se jakože "vyšli jsme si do lepší restaurace a naše děti vůbec nemají vyrážku z kupovaných přesnídávek až za ušima". Jo a cyklistama. Jedni si hned sedli vedle nás, starší pár, místo konverzace si četli katolický týdeník a pokaždé sebou znatelně cukli, když se od nás ozvalo "prdel, píča, anál, kondom, výtok, hamás, cikán" a takový ty další slova, co se do tak fajnový staromilecký restaurace nehodí. K tomuhle páru se vrátím později.
dramatická s banánovou polévkou
Dámskou část obsluhy jsem nerozněžnila ani já, což je co říct, většinou mě personál miluje a leží mi u nuhou. Mužská část byla o trochu lepší, ale v celku trpěli na takovou tu kastovní stratifikaci zákazníka, s čímž se setkáte skoro všude mimo Prahu a v Praze jen někde. Vyloženě neslušní ale nebyli, a tak jsme neodešly. Na jídlo jsme čekaly přesně 50 minut, cyklisti vedle nás přesně hodinu. Janin španělský ptáček byl prý fajn, zato moje roštěná se sázeným vejcem za dost předraženou sumu byla tuhá. 
masová
Ale nutno dodat, že jsme si z toho všeho dokázaly dělat obstojnou srandu. To se nedá říct o katolickém páru, jejichž rozhořčení je vehnalo i do interakce s těma divnýma flundrama od vedle. "My tuhle restauraci dostali na doporučení a je to teda hrozný zklamání. My nejsme nějací hogofogo". Tak nějak jsme si přitakali. Ale paní se i tak nedala, vrátila nedodělané kuře a byla z toho taková malá scénka. Shodli jsme se při loučení, že příště raději ke kiosku v areálu plovárny a na shledanou. 
A proč to píšu vlastně...Protože mě takový místa neskutečně štvou. Máte nádherný místo s tradicí, kam prý rád chodil Oldřich Nový, nedá vám to, natřískáte nesmyslný množství stolů na zahrádku, pak nestíháte, nevadí, blbý lidi počkají a že pak při placení vypadají zaraženě, nevadí, dálnice z Prahy sem pumpuje další a další lidi, obsluhu chceme nějakou jakože na úrovni pro tu podnikatelskou třídu, co sem jezdí, tyhle kluci se stříbrnýma řetízkama a holky s pořádnýma gumičkama přeci ctí zákazníka (toho pravého ale) nade vše. Když jsem byla minulý měsíc U Štěpána, tak jsem měla naprosto podobné pocity. Jídlo tady ale bylo skvělý, bez chyby, takže zůstala jen obsluha s kolíkem v prdeli, nezvládnutá výzdoba a snaha o světovost, která hrozně smutně křičela malostí. 
Rada Vývařovny: nefunguje to, zkusit jinak. 
zlý Jureček restaurant číhá v dálce

Ale plovárna je rozmarná krásně. Až na lidi. Poslední dobou jsou ale všude, prý chodí i do obchodů. Neznáte místo, kam nechodí? 

7 komentářů:

  1. Takže Jurečka škrtám ze svého seznamu Must try, s tím Štěpánem nevím, asi taky škrtám, těch smíšených ohlasů jsem postřehnul už moc a za ty jejich ceny ten pokus asi nakonec nestojí...

    OdpovědětVymazat
  2. U toho Štěpána ale nemám co vytknout jídlu, to bylo naprosto úžasný! Bohužel ale v poměru k ceně a nepochopitelnému snobství v kontrastu s venkovským prostředím, to jídlo prohrává..

    OdpovědětVymazat
  3. Předražená roštěná upečená do suchomrtva, to je koukám takový současný hit vesnických rádobyrestaurantů.

    OdpovědětVymazat
  4. Vyražka z kupovaných přesnidávek? Vy asi nemáte děti co? Jinak byste takovou kravinu nenapsala. :-) Nic ve zlém, ale malé dítě se spíš osype z čerstvého ovoce než z přesnidávky.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Nemusim mit vlastni deti, abych vedela, ze kupovane presnidavky maji na svedomi vetsinu potravinovych alergii, jelikoz se neda nikdy presne spolehnout na obsah. Orechy, lusteniny, lepek atd. Ze jime hnusy my, to uz asi neva, ale detem bych/ kdybych je mela / mixovala vlastni a to z mistniho ovoce. Kdybych jich mela vic, tak na to z unavy kaslu, ale kdo jich v dnesni dobe ma vic zejo...

      Vymazat
  5. Připomíná mi to Léta Páně v Horních Počernicích. Nádherný prostředí, krásná restaurace, skvělá kuchyně... Pak tam udělali zahrádku na cca půl hektaru a přestali stíhat. Když jsem tam byla naposledy, na tý megazahradě pobíhal jeden strhanej a nervní číšník. Na pivo jsme čekali půl hodiny, na jídlo víc než hodinu. Druhýho piva jsme se ani nedočkali. Od tý doby jsem tam nebyla a jsou to už minimálně dva roky... Nemám důvod to riskovat znovu - notabene od doby, kdy se to místo stalo populární mezi rodiči s obzvlášť otravnýma dětma.

    OdpovědětVymazat
  6. S těma lidma to je průser, jsou všude, ale díky za tip, tohle léto bychom si mohli stihnout udělat cyklo výlet.

    OdpovědětVymazat