středa 5. dubna 2017

VEČEŘE PRO PRINCEZNU: LIDOVÁ JÍDELNA TĚŠNOV

"Von vám teda pěkně nadržuje, tolik nudlí vám dal do polívky, asi jste jeho typ."

"Tak to mám velký štěstí."


Takhle nějak jsem se uvedla na svojí první večeři v Lidový jídelně na Těšnově. Je to prostě srdcovka a možná, že navečer ještě útulnější než přes rušný oběd.

Po šestý poloprázdná a večerní nabídka pořád pestrá, včetně mých oblíbených doplňků, jako je mrkvový, okurkový nebo šopslý salát navrch. Kuchaři se nebáli rozjet bodrou podvečerní konverzaci, ale ani mi vyhovět a ke koprovce mi místo knedlíků dát vařený brambory. Tak jí mám totiž úplně nejradši. Jídlo s hovězím vývarem mně celkem stálo 92 Kč a to už je opravdu Těšnovský luxus! Desítka Krušovic vás totiž vyjde na 15 a nejlevnější - nejčastěji vege -  jídlo ve večerní směně na 70-75 Kč.



Kdykoli mi není dobře, kdykoli chci být sama, jíst, poslouchat cinkot příborů, šepot lidí, hlučný ticho kuchyně za okýnkem, tak jdu do jídelny, do bufetu nebo do starý cukrárny. Jaký je to blaho, že moje oblíbená lidovka, do který to mám z práce pár minut procházkou přes most, je otevřená i na časnou věčeři? Ideální na čištění hlavy od každodenní pracovních sraček. I těch životních. Nepovedený rande neutápím v alkoholu, ale v rajský nebo koprový omáčce.


Posledních pár dní jsme se totiž dostala do stavu permanentního dojímání. Dojmout mě dokázal pomalu i třívrstvý toaleťák nebo muesli tyčinka. Za střízliva, nekecám. A ne, nejsem těhotná, ne nemám PMS.



A co všechno, že mně dokázalo například dojmout?

1. Chase, kočička bez obličeje, která má rodinu, co jí miluje takovou, jaká je: dětičky jí chovají, ač má místo obličeje tragikomickou dadaistickou skulpturu, která vás nejdřív vyděsí a pak vás přenese do 80s béčkovýho hororu.


2. Video s puberťákem, kterýmu rodiče dají štěňátko corgiho. Snažila jsem se, protože mi tohle přišlo jako vyložená ostuda, abych u tohohle slzela, ale bohužel. Jsem taky jen člověk.

3. GIRLS. No tak tohle asi nemusím vysvětlovat. Když to bolí, tak to nezapomeneš. (Zas brečim)

4. Nová reklama Spořky, která podporuje nadaci doktora Vojty (jo, tohle je už hodně mentální stav, asi bych měla zavolat odborníka).


A protože někdy je nejlepší terapie (mimo jídelnu a pár skleniček prosecca) terapie šokem, rozhodla jsem se, že se půjdu dojmout na úplný dno veškerýho možnýho dívčího dojetí. Na Krásku a zvíře. A terapie to tedy byla, ale naprosto opačná. Nejsem cílovka, ale pohádky miluju, Disneyovky hodně. Proč se teda neumím stotožnit s future-to-be-princeznou Emmou Watson? Která samozřejmě dělá všechno proto, aby klasickou princeznou nebyla? Možná protože její životní ambice nesou implicitní urážení svýho okolí. Belle je prostě Rory Gilmorová roku 2017. Chápu až moc dobře, že je to pohádka, ale možná právě proto mě mrzí, že hodná holka shazuje provinčnost svý roztomile kýčovitý vesnice a uráží (sice uplně vygumovanýho) nápadníka a úplně nejvíc, že uráží i stereotypně zobrazený vesničanky, který nemají v životě větší ambice, než se vdát a parádit se. Tohle má být feminismus? Já vám nevím. I já se ráda parádím. Ráda čtu, ale můj botník možná mojí knihovnu trumfne. Jsem snad proto horší člověk? Ne, s touhle Kráskou já prostě necítím. A dobře tak, protože její princ se mi stejně daleko víc líbil jako statný Zvíře, než jako washe-out týpek s účesem, kterej naposled trendoval hlavní hrdina Ivo v Divokým Andělovi. A nejsem v tom evidentně sama.




Ale víte co? Ten muzikálovej raut uprostřed filmu bych chtěla taky zažít. A jsem ráda, že mám Těšnov, protože bůhví kdy se mi to splní. 

1 komentář:

  1. Nejedeš v tom sama. Ta reklama mě taky vždycky dojme (potoky slz incluede)

    OdpovědětSmazat