DUNGEON KEEPER: UNDERGROUND LEVEL DOBRÁ MÁMA

Dneska se společně vydáme za dobrodružstvím takřka urbexových rozměrů. Sejdeme do tajemného podzemí v samém srdci Prahy. Do podhoubí míst kde vzniká v rukou a hlavách mladých umění.

Co magického asi jedí studenti krásného umění, studenti užitého umění?

SMÁŽO

Z čeho jste si, naivové, mysleli, že se rodí ty nejčistší nápady?

Sklepní bufet Vysoké školy umělecko-průmyslové je živoucí legendou. Slyšela jsem o ní tolik historek, že je až s podivem, že jsem se do sklepení umělecké gastronomie vydala až teď. Ale každá věc má svůj čas. Tohle občerstvení se muselo prostě jen uležet do té správné vesmírné konstelace.

Je to taková legenda, že bych se nedivila, kdyby se jednou dostala do Lonely Planet bedekrů, podobně jako třeba Faustův dům nebo příběh o Golemovi.

Legenda, která v sobě snoubí gastronomii, architekturu, performance a grafický design.

GASTRO UMĚNÍ: ZÁTIŠÍ

Chtěla bych plynule navázat na svůj předchozí post o plastové a bakelitové aranži v českých výlohách. Ne proto, že bych chtěla zvedat pobouřenej prstík a začít okázale snobsky ukazovat kolem a vraštit čelo a zvedat nos. Naopak.

Neskutečně mě dojímají maloměstské výlohy zaseknuté v čase. Jsou místa, která by se neměla měnit, protože za současných podmínek by to nebylo k lepšímu. Nejsem ráda, že místo starý továrny z konce 19.století kam chodila pracovat jako tkadlena moje babička i máma stojí kostka-Lidl.

Ale je to tak.

Zároveň jsem člověk, který občas rád propadne konzumní anonymitě nákupního centra. (No, oslí můstky musim ještě trochu potrénovat, ehm, pardon.)

Ovšem jsou místa kde změnu, posun a takovýto "být napřed" čekáte. Kde to prostě předpokládáte. Ale bohužel, v českých časopisech to není, pardon. Ani móda v "český módní bibli" ani jídlo v "český food bibli". Stokrát stejnej vtip není vtipnej, sto variací na jednu fotku jídla už je taky spíš nuda než gastro-estetickej orgasmus. Nemluvím o obsahu, ale o fotce. Miluju časopisy o vaření, stejně jako ty o oblečení (nejvíc je oceňuju na záchodě, pardon, ale naposledy, když jsem měla zácpu jsem se teoreticky naučila dělat sekanou step by step!), proto mě mrzí, že nemůžu odejít z trafiky a mít v podpaží velkej hranatej časopis, kterej budu hrdě vystavovat na odiv, protože ty papriky na obalu mají šmrnc, protože vypadaj fatálně jako na renesančních zátiších nebo jsou krásně hyperrealistický, pop a já nevim.

No prostě, že mě i paprika překvapí a zasáhne svojí estetickou sílou, bum!

Takže ještě, že máme ti internety, díky bohu za ně. Pojďte se se mnou posunout na jinej level:

VÝLOHY: SEMILY

Tak trochu vzpomínka na léto...

Semily, už se na vás těším. Místní výlohy jsou ráj gastro umění. Text netřeba, nechte se okouzlit nikdy neokorajícím chlebíčkem z papírmaše.

Otvírací doba v: Semily.

kamarád z mládí- poznáváte ho, no ne? Dnešní gastrocelebs můžou závidět!

kašírovanej bůček a "český salám"