VÍTEJTE V MENTÁLNÍCH 90S

Rautová sezóna je v plným proudu. Předjaří (nesmyslný slovo, neexistující roční období) voní v Praze laciným rautovým vínem, pozvraceným centrem Prahy, čpí antibiotikama, na kterých je střídavě půlka města a je cítit z lidskýho potu, voní jako soté a friťáky. Bude jaro - vykvetou stromy a do tý doby tu je intenzivní maraton rautů.
A je trochu legrační, že rautovej peak je během vrcholícího půstu. Kterej jsem se letos rozhodla držet. Panebože, ty to vidíš, ale v Česku to znamená si pod sebou podžíznout rautovou větev.


Nikdy bych byla neřekla, že budu s nostalgií vzpomínat na obří vegetariánský lví rauty Petra Vachlera v Lucerně. Přišlo mi to jako excentrickej nápad s devadesátkovou new-age příchutí jednoho velkýho devadesátkovýho egomanika. Dokonce mi přišlo správě česky subverzivní, když tam jednou nějakej humorista švejkovsky pašoval řízky. I přesto bývaly právě opulentní rauty, který zabraly celou hlavní chodbu pasáže Lucerna, vrcholem a svatým grálem rautový sezóny.
Chápu, že dramaturgie večera byla zvlášť v poslední vachlerovský době taky hodně pryč a oscilovala někde mezi Jardou Duškem, přechozeným sklepáckým humorem a bizarním panoptikem "pro lidi" (moderace Lucie Bílý, haló), ale aspoň dávala vyniknout tomu, co bylo ve finále to důležitý- raut a večírek (filmový průmysl a Česká televize nesouhlasně mručí).
Kde jinde máte možnost se zdarma hodně středním vínem ztřískat v šatech "na lepší", zapálit si vedle Bartošky, pozorovat opilý herce (já vím, nezní to až tak zábavně, ale někdy nepotřebujete ke štěstí zas tolik, nesmíte bejt furt tak needy) a cpát se smaženýma pakorama z góvindy a makronkama (ano, to byly doby, kdy byly makronky cool a vrchol světový cukrařiny, jsem oficiálně stará foodbolgerská pamětnice).

Já a vachlerovský Lev léta páně 2013. Najdi si na blogu. Je to včetně pravidel, jak vyzrát na (pořádnej) raut.

NATÁČENÍ S ČT: NABRUČENÍ. SENIOŘI A HANNAH FOODBLOGUJOU.

Podílím se na natáčení pořadu Nabručení pro Českou televizi. Skupina seniorů se konfrontuje se světem mladých. Po dílech, kde se učili jezdit na BMX a díle o tetování, kde se dva z nich potetovat nechali a jeden prozměnu potetoval svou dceru, je čekal díl o foodblogování a dobrym jídle - se mnou (Dita P. na poslední chvíli odřekla) a majitelem Sushi Baru, Lukášem Pospíšilem. Poprvé jsem je měla překvapit v jídelně na stojáka v Bělehradský. Byla jsem trochu nervózní, ale i tak jsem si zvládla vybrat to nejlepší z polední nabídky - jehněčí žebro, brkaši a špenát. Jak se vzápětí ukázalo, navzdory očekávání, pánové byli super, jídlo, zcela podle očekávání, hnusný. Brkaše z prášku, špenát nadvacetkrát rozsekanej, zmraženej a rozmraženej, jehnečí nic moc. Pánové si dali vesměs drškovou a nějaký uzený věci s křenem. Za zmínku stojí fakt, že nic na našich talířích nebylo čerstvý.

Hezký slánky a pepřenky. Nevíte, kde se prodávají?

Dojedli jsme.

Pak jsme jeli do Sushi baru, dát si něco trochu jinýho. Zprvu jsem se bála, že na pány budu tzv. moc, ale při cestě autem jsem si říkala, jestli náhodou nejsou trochu moc na mě.

HANNAH: Tak jsme tu, vystupujeme, vemte si kabelky.
PÁN: Jasně, vezmu si kabelku, mám v tí rtěnku a make-up. A taky kondomy. Máma říkala, že na sebe mám dávat pozor.

Lepší.

Zákulisní.

Kluci taky chtějí napsat něco na Vývařovnu, po menzách v Německu a v Indii a zpráv z první ruky z Ruska si říkám, že to bude dost zajímavý. Nabručené uvidíte v telině na podzim.

PETICE: CHCEME DENÍK LÁDI H. "POTRAVINOVÉHO INSPEKTORA" NA NOVĚ

TAKHLE UŽ TO DÁL NEJDE! CHCEME VLASTNÍ POŘAD PRO LÁĎU! A TO IHNED!!!

Předběžný návrh dramaturgie jednotlivých dílů:

• Sourozenecká party - Láďa Hruška a láhev hrušky si společně vyhodí z kopýtka.
• Vyprošťováky - Láďa se snaží vyprostit zpod fanynky, kterou si předchozí večer dotáhl domů.

Láďa a jeho typický lov na fanynky.

• Piknik - Láďa si došlápne na nestoudné chování provozovatelů parků a odhalí všecha shnilá stébla trávy.
• Teplé sladkosti - Láďa a několik jeho homosexuálních kolegů z branže (Petr Lesák, Karel Voříšek...) společně vyrazí do cukrárny.
• Zavařování - Láďa zavaří hned několika podnikatelským subjektům v oblasti gastronomie.
• Vlakem -  Láďa divákům nabídne obměnu Ditiných parmezánových pejsků, narozdíl od útlocitné kuchtičky použije ten správný druh masa, aby pokrm dostál svému jménu!

10 FATÁLNÍCH PRŮSERŮ DENÍKU DITY P.:ULTRA ERUDOVANÁ KRITIKA

Ditinu knížku mám moc ráda a vařím podle ní. Myslím, že i osoba Dity je hodna obdivu, pro to, co dokázala. Moc si vážím i filmového díla pana Ondříčka (Grandhotel, Ve Stínu, Samotáři..). Ale udělat z papíru pořad není prdel a v případě Deníku je to spíš průser. A pořádnej. Čtěte proč.

Dita: "Občas jím majonézu lžičkama, jako kdyby to byl Pribiňák."

1# Možná jsem se v tý škole učila fakt blbě, ale dosud jsem měla za to, že televizní pořad má zpravidla mít scénář. Scénář nejobvykleji sepisuje scénárista a u toho se velepravděpodobně očekává širší slovní zásoba než ve větě "Tenhle dort je pro mě strašně emotivní, ... protože má v sobě spoustu emocí. Našla jsem ho náhodou v knize španělských receptů a když jsem ho ochutnala, zapůsobil na mě úplně emotivně" anebo aspoň přítomnost příručního tezauru. "Scénáristka" paní Pecháčková starší to řekněme mírně po-to.

2# Znělka "Rise and shine". Zhudebněné předávkování Prozacem zazní v pořadu asi 286x.

3# Kdo knihu má bude dozajista stejně jako já rozvzteklen, že je pořadí receptů v telině jiné. My diváci fakt nemáme rádi, když se nám s věcma šachuje tak nám to nedělejte, OK?!!

PŘELET NAD KAVČÍM HNÍZDEM: JÍDELNA ČESKÉ TELEVIZE

Přehlídka podnikových jídelen pokračuje: Po měsících menzovního anti-mlsu, paskvilech a patlanicích v Poslanecké a odpornostech v Ogilvy jsem dostala možnost svůj žaludek uvést ve známost s výkvětem gastronomie GTH cateringu v jídelně České televize. Výrazně jsem si polepšila, ale i tak je tu na čem pracovat. Jak mi chutnalo?

1# Jaké to asi bude? Jsem napjatá jako tým Československé televize v Měšťanské besedě 1.5.1953.

2# Než ochutnám, pro jistotu se přeptám ostatních: Pro zachování objektivity jsem zvolila uspořádání ankety, jakožto klíčového žánru nejen televizního zpravodaství:

Petr: "Byl jsem tam a pálí mě žáha."

Pavel: "Dal jsem si holandský řízek, neboť mě na něm vábila kyselá okurka, kteroužto jsem nedopatřením upustil a dav ji zašlapal do podlahy, tudíž jsem k obědu pozřel holandský řízek se švestkovým koláčem."

Markéta: "Je mi blbě."