úterý 6. ledna 2015

META - PROSTOR

Máme tady jeden rest z 2014, o kterým by byl hřích se nepochlubit. A podle mě to k chlubení dost je. Někdy se nám totiž stane, že nám spadnou do klína věci, který si normálně dovolit nemůžeme (ne, deset tisíc za sebezářivější kontejner plný jídla a pití pro 13 lidí nikdy nedáme), ale který naše marnivý holčičí duše chtějí zkusit. No a taková jedna marnivost se naskytla ten den, kdy nejezdily tramvaje. To si určitě všichni pamatujeme, hrůza. Vyškrábat se na kopec ve večer největší ledovky dost našich kamarádů odradilo, ale sedm se nás sešlo ve žlutém kontejneru Metaxy. Já teda jela taxíkem. V zamlženém zmrzlém prostředí kolejní a stadionové šedi působila zářivá krabice jako takový ufounský joke. Letos ji mají přemístit na Žižkov, ale nevím, jestli už se to stalo. 
testovací vzorek měl širší věkové rozpětí, ale šlo pouze o velmi krásné lidi
Jana to shrnula hned v úvodu tím, že jsme ve Vile Vyvolených. A od toho okamžiku jsme se taky nepřestaly rozhlížet, odkud že nás to ty tajné kamery natáčí. Já si zase s každým dalším panákem metaxy dostávala do meta-dimenze reality #nejzářivějšípárty.
záříme
No co k tomu napsat víc... byla to prdel vlastně. Sice nám opravdu dobrou hodinku trvalo, než jsme se uvolnili (já rozhodně), protože mě prostředí stroboskopu a ostré žluté barvy docela znejistuje. Odrazilo se to taky na váhavém přibližování k jídlu, které bylo asi minutové, což je u mě, která jsem většinou u občerstvení na rautech jako první (ale vždycky ladně, žádný cpaní, aby bylo jasno, ladně!). Na začátku jsme teda zíraly na tohle:

HAHA, no aby do hodiny bylo tohle:

Současně jsme neustále objevovali  nové a nové věci "jéé, tady je ještě dip v lednici, jéé, tady jsou i nachos, jéé, tady je i zázvorka, těch flašek metaxy je sedm --pauza na zamyšlení, jestli je fyzicky možný vypít v sedmi sedm flašek a jestli ne, jestli si ji můžete odnést -- jéé, tady je DVD Hříšnýho tance, taky bedna --žijeme všichni bez televize, takže je to vlastně taky bizár -- jéé, na záchodě je páčka" atd. Takové sekvence "jéé". Když jsme se trochu uklidnili, tak nám došlo, že drinky za nás nikdo nenamíchá a pustili se do toho.
Dan v akci
Bazalka dostává na zadek
koketa

No chvílema to sice zase spadlo do rozpačitého posedávání ve stylu trapnýho školního výletu


Viz video:::::::

video
ALE:
 A další ale:

A další ale disko playlistu:::::  

video

A takových ale bylo tolik, až z toho byl super večer, takový ten bizár, co Jana miluje a já potřebuju dva až tři drinky, abych si ho taky užila. A s tím nebyl vůbec problém. Až na cestu domů. Já teda zase jela taxíkem. Ale Jana si to podle mě nakráčela do zase jiného metaprostoru.

PAKOČKA:
Danielo, já jela domů taky taxíkem. Sama. A vůbec, rok 2014 byl pro mě v mnohém zásadní a bohudík, že je po něm, ale naučil mě mít rád Metaxu. A v tomhle světle se teda trochu bojím týhle patnáctky...co bude dál? Začne mi znovu chutnat Jablíčko (#revival)? Nebo začnu oblibovat whisky? Prostě se nechám překvapit. Jo a jestli přemýšlíte nad místem kde udělat bizarní týmbuilding tak rozhodně v Metakontejneru. Je to včetně ostrahy a fotek Viktora z Bukáče- co je větší bizár (#nic)? Ještě mám tip- pro větší adrenalin a odvážný šéfy- přemístit náklaďákem během party kontejner třeba do brdských lesů, představa jak se vám ve 3 ráno vykutálí ožralí bílí límečky do pustýho lesa je skvělá. Trochu jako začátek nějakýho béčkovýho hororu. Tak do toho.

1 komentář:

  1. Hele takže připadá jedna lahev na hlavu, nebo je jich defalutně sedm?? Co kdyby si někdo přinesl vlastní pití?

    OdpovědětVymazat