úterý 28. října 2014

MRKVIČKA

Lenost a hlad je docela nepříjemná kombinace. Blbost a hlad je ale horší. V naší krásné demokracii je prý možnost volby tou nejkrásnější vymožeností. Nádhera! Až na ty blbý volby, kterých  extra litujete, když dostanete v Paříži hlad. Kam tím směřuju... Tíhnu k tomu být blbá, když jde o peníze a moje sebeovládání se v pařížských ulicích udrží asi jen dva bloky od mého domova. Někdy i tři, ale až do Marais to chudák nezvládne. 
No a až vám dojdou peníze, tak po mámě, co vám je snad pošle, je nejlepší kamarád mrkev. S celerem a rýží je z ní super polívka, ale tím se dneska chlubit nebudu. Pochlubím se, co jsem večeřela včera po tom, co jsem zjistila, že i když vás do Galerie Lafayette nalákají slevy, jsou to slevy s velkýma uvozovkama, a vy budete večeřet mrkev. 

Recept z mrkve:
jedna mrkev, tymián, pepř a olivový olej


Mrkev nakrájíme na ty nejtenčí plátky, co to jde. Tohle je hodně důležitý moment. Musí být opravdu co nejtenčí. Na pánvi kápneme malinko oleje (jiný než olivový nepřipadá v úvahu, nebylo by to totiž dobrý) a bud ho rozetřeme štětcem nebo ubrouskem. Mrkev nesmí být moc mastná, zato musí chytnout tu olivovou chut. Pánev ropálíme a hodíme na ni mrkev. Mícháme a dojímáme se tím, jak se mrkev opéká a tak krásně se zroutí, trvá to 15-20 minut. Pak přidáme bylinky. Bud tymián nebo mátu, nic jinýho s mrkví nefunguje. A pak opepříme a osolíme. 
Dietní verze (když chcete vypadat dobře v těch šatech, kvůli kterým tohle jíte) je s rukolou a balkánským sýrem. Sytější, protože už máte fakt hlad, je s kuskusem a balkánem. Docela dobře to funguje i jako příloha k masu. Ale to je tady ve Francii drahý. Navrstvený na rozpečenou bagetu- delikatesa! 

No a protože jsem timhle ušetřila za večeři, moje mysl se uklidnila, stresy z toho, jak nevycházím s penězma se utlumily a já se včera zlehka procházela prosluněným Marais, abych nechala nehoráznou sumu (!!!) za nejlepší makronky ever v mým životě. 
To byla včera moje večeře. Sice moc nenasytila, ale mátový s čokoládovým penízkem uvnitř jsem ukousala na třikrát, a žila jsem si svoje YOLIPO - you only live in paris once. Protože víckrát mi to v práci nezaplatí. 

28 komentářů:

  1. Dámy,
    může se to zdát smutné, ale všechno hezký jednou končí. Váš blog jsem sledoval téměř od začátku a poslední dobou se ocitl v jakési agónii. Celé se to až moc roztříštilo do takové zvláštní neurčitosti a plytkosti. To, co Vás dříve odlišovalo zmizelo. Možná je na čase odejít z blogové scény ještě důstojně.....
    Šimon

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. všechno hezký určitě končí, díky za připomenutí. nic nedůstojného se tady ale dle mého názoru nekoná, je to pořád o třech holkách a co je zaujalo/baví/jí. A ani do budoucna nic nedůstojného nechystáme. Jestli je tenhle článek plytký/neurčitý či snad dokonce nedůstojný, tak se hluboce omlouvám.

      Vymazat
    2. Nemusíte mě chytat za slovo. Psal jsem ''odejít z blogové scény ještě důstojně''. To znamená, že zatím se nic nedůstojného nekoná. Chtěl jsem jen upozornit, že koncept blogu, který vyplnil díru na blogové scéně se ocitl někde uplně jinde. To přece samy musíte vědět. Nedávno jste se na FB samy ptaly, proč už lajky, komentáře a vůbec zpětná vazba není to, co dříve. Šimon

      Vymazat
    3. protože jsem tady já místo karol, každá žijeme v jiné zemi, jsme starší a jsme slušně náladový. nemusí se hned mluvit o odchodu z nějaké scény. ale díky za názor. v tomhle je sebereflexe dost těžká, zhodnocení asi musí přijít z venku.

      Vymazat
  2. Tento komentář byl odstraněn autorem.

    OdpovědětVymazat
  3. Vidím to bohužel stejně a mrzí mě to. Mrzí mě to o to víc, že vlastně žádný jiný blog o jídle, který by byl kousavý, zábavný a přitom nearogantně sympatický vlastně neznám. Začala jsem vás číst v roce 2012 a musím přiznat, že rok 2014 už ani nepokulhává, to už je na rehabilitace. Daniela sice je takovým svěžím vítrem, i když už tu byla dřív, ale nějak nedokáže sjednotit ani obsah, ani autorky. Přijde mi, že už spolu moc času nad obsahem netrávíte a popravdě, že už vás to ani moc nebaví. Pak dochází k tomu, že sem člověk hladově chodí a tři čtyři týdny čeká na nový příspěvek, který ...doplňsisám... :(. Jo, všichni stárneme a neznamená to, že to musí být nutně horší, asi nás jen štve, že už to není stejné.

    OdpovědětVymazat
  4. jako neřiká se mi to nejllíp, ale souhlasim se Šimonem a anonymem. Poslední příspěvek už je fakt snad hřebíček do rakve.....Přitom já vás tak ráda četla, holky, ale nějak se vám to tentononc.........rozuteklo špatnym směrem. čau Klára

    OdpovědětVymazat
  5. Daniela: A mě to baví....
    A souhlasim, že mrkev je fajn kamarád, v Itálii jsou zase levný cukety.

    KEEP ON GOING!

    OdpovědětVymazat
  6. Tak Šimon přesně vystihl, co už mam delší dobu na mysli :( Možná by bylo lepší se vykašlat na blog (pokud už neni v silách ho, aby byl smysluplnej) a psat každá na svém fb profilu. D.P.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ty jsi Dita Pé? Doufám, že jo. A i kdyby ne- děkujeme za názor a tady máte klíčenku (virtually speaking)

      Vymazat
  7. Šimon to vystihl přesně. Ze super blogové jízdy se z toho stala udyndaná, podprůměrná až zoufalá kulhající chůze. Vše co jednou začíná taky jednou končí. Raději odejít ještě z grácií než později trapně. Přeji vše dobré ve Vašich nových činností. Emma

    OdpovědětVymazat
  8. Souhlas, bohužel teda. Poslední dobou (tak rok, hm) ty příspěvky blog už neutáhnou :( a to jsem pěkně prosím s Váma už od začátku. Klara

    OdpovědětVymazat
  9. Souhlasím s výše popsaným, míra entuziasmu zpravidla uvadá přímo uměrně s naskakujícími roky, což ale neznamená, že bych se sem nerad vracel, avšak tentokrát na vlně odlišných pohnutek. Mám rád krásné ženy, a půvab a usměvavost Daniely zatím docela zdárně kompenzují rozmělněnost a nekonzistenci obsahu, proto navrhuji uveřejňovat víc usměvavých fotek nad jídlem i bez jídla. :) J.

    OdpovědětVymazat
  10. Mě by zajímalo, kde je to hojně propagovaný (dříve) video o menzách?

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Podle mě z toho nakonec byl jenom trailer :(

      Vymazat
    2. Jo kde je ten dokument o menzách?

      Vymazat
    3. Ad mini-dokument o menzách: jeho režisérka, toho času (čas minulý) výměnná studentka FAMU pokud víme udělala jedno promítání na Slovensku (kde studuje) a pak už nic. Bohužel, nebyl to náš projekt, takže bylo na ní s ním nakládat dále podle jejích představ a potřeb. Bohužel/bohudík, se stává.

      Vymazat
  11. A jak to dopadlo nás pochopitelně mrzí a snažily jsme se udělat hodně proto, abychom ho vám čtenářům (a divákům) zprostředkovali. Ale bohužel, nepodařilo se. Omluva.

    OdpovědětVymazat
  12. Já tenhle blog znám teprve od konce minulého roku a baví mě to tu.

    OdpovědětVymazat
  13. Já teda taky souhlasím s výše uvedeným: příspěvků je málo, a nebaví mě příliš jejich obsah.. Když tady holky postujou "nejdražší macarons v Paříži" nebo výlet do Itálie, přijde mi že se z toho stává druhý Instagram, kde se snaží ukázat jak posh jejich životy jsou. Chybí mi menzy, jídelny, vyjadřování k aktuálním politickým a gastropekelným událostem (rozhovory s kandidáty na prezidenta např.) a Karolin vtipnej jazyk..
    Naty

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Souhlas, zážitky z výletů do cizích zemí můžou být sice fajn, ale jsou taky na miliónech dalších blogů a facebookových zdí. To, čím byla Vývařovna jedinečná, bohužel zmizelo v propadlišti dějin - a evidentně taky v náladovosti autorek, jak je výše zmíněno. Já to chápu, všechno se vyvíjí a co někoho bavilo před třemi lety, už ho dneska bavit nemusí, autory stejně jako čtenáře. Ale možná opravdu přišel čas přiznat si, že za autorkami je kus skvělé práce (vážně, Vývařovna v nejlepší formě si zasloužila obrovský respekt), ale už jsou někde jinde (což přece dává smysl, hrát si do čtyřiceti na studentku obrážející pražské menzy by bylo trochu tristní) - takže zamáčknout slzu, zavřít Vývařovnu a otevřít si nějaký ten více nóbl blog, nazvaný třeba Patisserie nebo tak nějak, který bude cílit na trochu jinou skupinu čtenářstva...
      Sima

      Vymazat
  14. Lidi, víte, co znamená blog? To je takový to, kde si autoři můžou psát, co chtějí? To se divíte, co. Tohle není výsledek předvolební kampaně plné slibů. Řešíte hovno, s prominutím.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Danielo, vy jste normální pipka. S prominutím.

      Vymazat
    2. A víte co to znamená "Zadejte svůj komentář"? To je takový to místo, kde si čtenáři můžou psát svý názory...

      Vymazat
    3. Au Au! Kritika? Ne, děkuji!
      Co takhle se nad tím povznést a zkusit se spíš zamyslet (v zájmu přežití blogu)?
      Ondřej

      Vymazat
    4. Lehce se kritizuje anonymům. Zajímalo by mě kolik z těch co tu rozdávají moudra, má vlastní blog, známý stejně jako vývařovna (nebo kolik z nich má vůbec nějaký blog). Vsadil bych se, že nula. Jistě, že ne všechno, se bude líbit všem. Ale je tu jednoduché pravidlo. Když se ti to nelíbí tak to nečti.
      Ten blog někomu patří a je na něm jaký si ho udělá a jak bude úspěšný.

      H.U.

      Vymazat
  15. Na blog jsem narazila teprve nyní, ale můžu s klidem říct, že je zábavný, sympaticky psaný a autorky mají u mě velký obdiv. Konstruktivní kritika je určitě fajn, ale doporučení, aby autorky psaní zanechaly není ani konstruktivní a už rozhodně není na místě. Pokud se odlije určité procento čtenářů, pravděpodobně na blog narazí náhodně procento jiné, kterému styl bude vyhovovat. Takže přeji autorkám hodně štěstí a nespokojeným čtenářům, ať se nevěnují "konstruktivnímu" trollingu a raději si najdou jiné čtení.
    Helča

    OdpovědětVymazat