úterý 2. července 2013

25 ZMĚN VE VAŠEM GASTROŽIVOTĚ PO (PĚTA)DVACÍTCE

Nedávno jsem si prohlížela své starší fotky, což mě přimělo zavzpomínat na počátky mé vařící kariéry pár let zpátky. Pokusila jsem se sepsat pár zásadních změn, které v gastroživotě přicházejí s dospělostí ("dospělostí", ehm...).

1# Jídlo ZADARMO ve všech svých formách pro vás najednou začne být BIG DEAL.

2# Začnete trochu, i kdyby jenom na půl ucha, naslouchat matčiným dobře míněným radám:
"Víš, že tu mrkev budeš mít oškrábanou dvakrát rychleji, když..."

Prozatím to ovšem neznamená, že se podle nich budete nutně řídit.

3# Pokud máte poslední peníze a máte se rozhodnout mezi večeří a chlastem, je tady slušná šance, že vyhraje večeře.
Před pár lety by něco takového nehrozilo ani omylem. Z archivu autorky, 2009.
4# Váš prebubertální mentální seznam věcí co nejíte o 12857 položkách se smrskl na 2-3, pokud jste ho ovšem nezlikvidovali úplně.

5# I když pravděpodobně hejtujete Babicu, také je ve vás cosi jako 0.2 % porozumnění, jelikož v situaci, kdy doma máte jenom kedlubnu, polárkový dort a ústřice už jste taky jednou byli...a svět se nezbořil (a váš žaludek taky ne, i když na gastroenterologii si se všema tykáte...).

6# Už jste četli potravinový leták.


7# Patrně lajkujete na FB nějakou food značku, pokročilejší přidají i nějaký ten řetězec.

8# Odpad po svých gastrovýtvorech tak trochu třídíte, i kdyby mělo jít jen o vracení pivních lahví (pouze v týdnu před výplatou, pochopitelně...).

Bohužel, abyste na tomhle byznys modelu mohli vydělávat, musíte taky víc pít. Z archivu autorky, 2009.
9# Při utváření přátelství pro vás hraje roli četnost a kvalita pozvání na večeři, dokonce jste kvůli kuchařským skills vzali na milost pár pěkně divných lidí.

10# Vnucování "výslužky" příbuznými vzato na milost.

11# Doba žití na koleji/intru a jezení čínských polívek vám přijde jako paleolit. Nezaměňovat s paleo dietou!
Kdo neohříval Mekáč v mikrovlnce, neměl hezké dětství. Z archivu autorky, 2010.
12# Rio Mare ale rodičům kradete pořád.

13# U lahůdkového pultunejste nervózní. Víte co znamenají ty "deka" a tak vůbec. Odvážnější neděsí ani pokecík s prodavačkou.

14# Nebojíte se dotknout syrového masa. Párkrát už se vám z něj podařilo něco úspěšně uvařit.
Můj první domácí burger. Z archivu autorky, 2010.
15# Umíte zapnout plyn a současně zachovat v kompletnosti obě obočí.

16# Praktický dárek pod stromečkem v podobě slánky i pepřenky váš spíš potěší než pobouří.

17# Počkat, vždyť jste si o něj sami napsali!

18# Přešli jste na nepytlíkovou rýži. Případně někoho, kdo tento heroický krok podnikl, osobně znáte.

19# Už víte, co je pálení žáhy a jak to řešit. Z vlastní zkušenosti.
Kdo nekalil Vincentku, jakoby nebyl. Z archivu autorky, 2009.
20# Nehádáte se v obchodě už s takovou pravidelností o 3 koruny nebo nevracíte víno kvůli 3 plesnivým hroznům. Za poslední 3 roky jste to totiž zkusili 3x a asbolutně nic se nezměnilo.

21# Čekování poledních menu v jídelně/okolních restaruacích patří k světlejším chvilkám dne.

Co k světlejším, vlastně to jde od té chvíle z kopce.
S dospělostí přichází i sofistikovanější metody kradení a následného ukrývání půllitrů.
Z archivu autorky, 2011.
22# Kuchyňské serepetičky typu lisu na česnek nejsou nadále zbytečnou investicí - zejména proto, že ho můžete kromě jiného použít také jako paličku na maso.

23# Pokud jste ještě nedospěli ke koupi válečku, umně ho substituujete lahví rumu.

24# Minimálně jednou jste už zvonili na sousedy kvůli zapůjčení gastronáčiní, i kdyby mělo jít jen o vývrtku.

25# Trochu se bojíte, co na tenhle seznam přibyde po třicítce.

Ale vlastně jste rádi, že aspoň tohle vám zůstane.¨

Co byste na tenhle seznam přidali vy?

25 komentářů:

  1. Super :D. Sedí na mě většina. Za sebe bych ještě dodala:
    26. ryby a jiná vodní zvířátka už nejsou fůůj, to nežeru, ale slavnostní jídlo na lepší dny
    27. Ikea bufet už není nejoblíbenější restaurací
    28. vaření marmelád a zavařování už není trapas, co dělají jen babičky
    29. vegetariánství je fajn, ale prostě to za to nestojí
    Lucka

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. yes! zavařování a Ikea sedí na 100 % :)

      Vymazat
  2. hm tak ja jsem do teto fazy dospela cca kolem veku 20 :D ted nevim, jestli je to dobre anebo spatne..

    OdpovědětVymazat
  3. :) Je mi 26 a jen jsem kývala.. :)

    A přidávám:
    30. Začnete uvažovat o pečení vlastních rohlíků a housek - i bez domácí pekárny.

    31. Při procházce trháte bylinky a doma je pak sušíte - není nad domácí čaj.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. tak tyto dva body bych dodal až tak od šedesáti let nahoru..

      Vymazat
  4. dodala bych naklepávání řízků skleněnou lahví oleje.

    OdpovědětVymazat
  5. kuře se kupuje celé, dá se vykostit a je z toho více užitku, ne porcovaná suchá prsa

    OdpovědětVymazat
  6. Jéé :D taky válím těsto nějakou lahví. K naklepávání masa používám spodek široké sklenice :D. Moc hezké. Souhlasím se vším.

    OdpovědětVymazat
  7. U nás je hlavně střídání rolí, kdy já se snažím "vychovávat" rodiče k tomu, aby jedli zdravěji, zatímco mamka si dá klidně přede mnou, když vařím večeři, polárkáč a ještě je drzá, když jí na to nědo řeknu. :D

    OdpovědětVymazat
  8. Nesmirne vtipny postrehy! Skoro ve vsech bodech jsem se nasla.:-) Opravdu moc povedeny clanek!
    Lucka

    OdpovědětVymazat
  9. Taky jsem se našla, a to mi těch 25 teprve za pár let bude. Díky za pobavení.:) Za sebe bych ještě přidala jeden historický mezník a krok směrem k dospělosti, kterým bylo zakoupení prvních dvou SEŠITŮ NA RECEPTY!!!(Zvlášť na slaný a sladký pochopitelně, kdyby někdo nechápal.)

    OdpovědětVymazat
  10. PorozumNeni? Srsly?

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Mám Bc. z filologického oboru a zanedlouho k tomu přibude Mgr. z žurnalistiky takže po mně nemůžeš chtít, abych takhle záludný gramatický chyták znala OMG!!!

      Vymazat
  11. A děkuju všem za milé reakce <3

    OdpovědětVymazat
  12. Pobavilo, poznala jsem to se sestěhování s mužem na vlastní kůži. Za sebe ještě dodám, že čokoláda už není ta nejlepší svačina (od 25 se mi zpomaluje metabolismus) a chápu otázku Co mám dneska vařit?
    janca

    OdpovědětVymazat
  13. Já bych dodala, že nakupování šminek a bot vystřídalo šmejdění po Ikee či domácích potřebách a hledání šikovných kuchyňských vychytávek (viz pružná prkýnka, strouhátka, škrabky na cokoliv atd.)
    a zjištění, že to, co jsem vypila v 17, by mě už ve 24 zabilo (alko pochopitelně) a naposledy, že pívo po obědě je všelék (předtím bylo fuj).
    Taky souhlasím s příspěvkem výše, že ryby se považují za slavnostní a výživné jídlo a ne za povinnost jednou v roce na Vánoce :)

    OdpovědětVymazat
  14. To jsem asi naprosto beznadejnej pripad. Tricitka na krku, jediny, co umim uvarit, jsou michany vajicka, sackova rejze, caj, kafe a polivky z pytliku, v loterii chlast versus jidlo drtive vitezi chlast, seznam nezratelnych potravin se mi akorat tak rozsiruje a rejze bez pytliku ve me vyvolava atak panicky hruzy.

    OdpovědětVymazat
  15. No a jaký je to po třicítce? Já už bych bohužel mohla říct i po pětatřicítce... Člověk zjistí, že to, co si vyrobí doma, je opravdu hodně dobrý a když už si říká, že "vyleze z baráku", obvykle míří do restaurace, kde si dá něco, co si doma prostě nevaří. Ale já osobně jsem v těch 25 letech vařila opravdu jen z donucení a spíše mě bavilo to "loupení" půllitrů. Ale časy, nemoci a okolnosti člověka změní.-).
    Takže obdivuju každého, kdo si v tom náročném mejdanovém programu najde čas na vaření.-). Z vlastní zkušenosti říkám, že je lepší běhat po těch mejdanech, protože po třicítce si lze kuchyně užít dosyta. A já mám dnes k tomu ještě zahradu.-). Tudíž mi zbývají papuče, důchod... Nevím, ale tak špatný to zase není. Dost často jezdím za čtenáři. Jenom na ty mejdany mě už prostě neužije.-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Úplně s tebou souhlasím. V pětadvaceti se u mě ve spíži daly nalézt nakládané okurky a toustový chleba. V lednici oběšená myš, případně máslo a kousek staré pizzy. Teď, o deset let později mám pocit, že to s těmi nákupy asi dost přeháním :-) Pravda ale je, že jsem vaření přišla na chuť. (Když už teda konečně je z čeho vařit...)

      Vymazat
    2. Ano, ano. Já jsem začala dokonce před třemi roky kupovat gastro časopisy, ale zdá se mi, že jejich úroveň jde rapidně dolů, takže od toho zase upouštím. No a vaření jsem přišla na chuť už dávno. Já si k tomu ještě pěstuji různé produkty (bylinky apod.) na zahradě.

      Vymazat
    3. S těmi časopisy máš úplnou pravdu. Proto si chodím na začátku měsíce pro Albert, který je z nich asi nejpoužitelnější a zadarmo :)

      Vymazat
  16. hm, tak nevím, možná je to tím, že mi ještě není těch pětadvacet (až za celé dva měsíce), ale věci v tomhle seznamu jsem buďto takhle měla vždycky, a nebo nevidím důvod proč by se měly měnit s přibývajícím věkem (výslužka například)

    OdpovědětVymazat
  17. Zatím jen po dvacítce, ale v některých bodech jsem se našla a k některým jsem se ještě nedohrabala (rýži vařím v pytlíku, masa se stále štítím).
    Dodala bych:
    Jídlo v mekáči už není odměna/atrakce, ale největší nouzovka. A když už si tam teda člověk něco koupí, tak si pak říká, jakej by doma za cenu pidi hranolek s hambáčem měl luxusní oběd.

    Svačina udělaná doma člověku najednou chutná víc. Asi proto, že je levnější.

    Člověk začíná (většinou) upřednostňovat potraviny typu "je to zdravý, levný a je toho hodně" před "je to nezdravý, smažený a máma by mi to nekoupila".


    ....ale tato pravidla jsou možná dána studentským rozpočtem :)

    OdpovědětVymazat
  18. Přidám pět bodů, které jsem odpozoroval na sobě. Předesílám, že okolí mě ještě nedávno oprávněně považovalo za kuchařského břídila.

    » Svůj kulinářský výtvor můžete nabídnout téměř bez rizika i ostatním.
    » Už víte, k čemu je dobrá digestoř.
    » Už jen pár let, a zbrojní průkaz na kuchyňský nůž už nebude nutností.
    » A papiňák přestane být zbraní hromadného ničení.
    » Zjistili jste, že sůl, pepř a chilli nejsou jediné druhy koření.

    Vodník

    OdpovědětVymazat