středa 1. července 2015

LÉTO V PRAZE: JÍDELNA PRO ZTRACENÝ DUŠE A TAXIKÁŘE MARJÁNKA

Jídelna Marjánka je vyhlášený místo. Asi jediná jídelna kde mají nonstop českou kuchyni (ano, otevřeno je fakt 24/7). Ideální místo k rozjímání nad začínajícím létem, životem, smrtí a vším mezi tím. Zvlášť, když venku začala první vlna veder.
Ten den jsem měla zvláštní chuť na rajskou. Nestihla jsem svoje oblíbený pultovky, protože většina řeznictví s pultovým prodejem hotovek končí ve dvě. Marjánka byla jasná volba. Říká se, že je to místo nočních gastro dostaveníček pražských taxikářů. Přes pracovní den tady standartně natrefíte na smíchovský cigoše s mulletem a důchodce. Taky na chlápky 40 plus nedefinovatelnýho vzhledu a povolání. A na bláznivý ženský. A na mě.
Žlutý tácy a gastrošky- není lepší dekorace, když přemýšlíte co je se světem špatně. V Marjánce je špatně asi všechno- a to je ve finále dobře.
Standartní porce je 5 knedlíků. Jejich původ mi není uplně jasný, stejně jako mi bylo už předem jasný, že rajská bude řídká. A byla. I to, že hovězí bude trošku tužší a šlachovitý. Nicméně to bylo přesně to co jsem si vysnila. Rajská. Chutnala kupodivu tak jak měla. A ten nůž s plastovou rukojetí byl k tomu žlutýmu tácu jako stvořený.
U stolečku za mnou seděli dva stařečci nad hrobem. Za oknem, naproti Marjánce, jsem zahlídla pohřební ústav, nedělám si legraci, uměli si tady zvolit lokaci. Po dojedení španělskýho ptáčka vypadali jakože se snad půjdou zapsat na pořadník. Babička byla shrbená a extrémně droboučká, vzali se za ruce, do druhé ruky každý svojí francouzskou hůl a vydali se smíchovskou pouští společně trávit. Zbytek života.
Zůstala jsem sama se svojí rajskou a se servírkou klasickýho hospodskýho ražení: černá mini, černý krátký tílko a memorabilie v podobě tetování. Nevymýšlím si, když vám prozradím, že jedna z kérek vyobrazovala klasickej otvírák na pivo. Jak říkám- všechno špatně je tady dobře.
Rádio hrálo na city- Irglová a Hansard se mě nejdřív snažili z plných emo-plic přesvědčit o světabolu a milostným smutku, aby je v zápětí přeřvali Mandrage svojí písničkou s nejstupidnějším textem dekády. V tu chvíli jsem byla moc ráda, že dojídám poslední knedlík a ačkoli mám škodolibou náladu nebudu tady postovat youtube videový soundtrack týhle chvíle zmaru.
Celá tahle dřevem obložená a na platový tác naservírovaná melancholie mě stála 84 kč. S pěti.
NONSTOP JÍDELNA MARJÁNKA
NA BĚLIDLE 38, PRAHA 5, ANDĚL

2 komentáře:

  1. pěkně! 24/7 otvíračka zní velmi zvláštně. Nějak přemejšlim nad tim, kdy a jak stahujou a nahrazujou jídlo atd.

    OdpovědětSmazat
  2. Mariánka na Smíchově cajk, ale ještě donedávna měli i epochální filiálku v Kostelci nad Labem. Já o tom snad napíšu něco na vágus, protože mě její zavření a přesunutí dost zarmoutilo.

    OdpovědětSmazat