sobota 21. ledna 2012

ŠTÍTEK "DRAHÉ" PODRUHÉ- DA CLARA

Abych v tom nenechala Hannah samotnou, i já jsem si dopřála luxus. Ne, nemám ještě tu skvělou novou práci a na nájem to vyjde zas jen tak tak, ale když mi kamarádka napsala, že narozeniny s náma chce spíš než oslavit, uctít jídlem a vínem v Da Claře, řekla jsem si, že letos máme na víc.
Koupila jsem si nový koženkový rukavice s kožíškem, vintage (poznámka pro gastro-módní milovníky- já zásadně rozlišuju mezi "vintage"a "vintáží" podle provenience daný věci- český šaty po babičce=zaručená vintáž, Cacharel z Paříže=snobskej vintage) klobouček Cacharel a už během oblíkačky doma jsem si začala připadat spíš víc jako Lejdy Dý než Pakočka všedních dní (gastro-rap?). To k tomu prostě patří.
Da Clara je malá osterie ve Vršovicích a kdybych byla rich bitch, tak tam na svůj život v Itálii chodím vzpomínat aspoň jednou týdně a mám tam svý místo s jmenovkou. (A kdybych byla even more rich tak bych v neděli na obídky do tý Itálie jezdila, víte co..)
Mušlová polívka
V pátek mívají v Da Claře čerstvý ryby nebo mořský plody. Já jsem polívková a dala jsem si mušlovou. Co na to říct? Tyvoleboží. Nejvíc mě u těhle jídel fascinuje, že všechny jednoduchý ingredience dávaj dohromady smysl a přitom jste schopný je vyjmenovat každou zvlášť- bílý víno, česnek, petržel, rybí-mušlovej vývar. Do toho rajčata a v kopci mušlí překvápko- kousek italskýho chleba nasáklej vývarem a bílým vínem. Ach.
Legrační byla ovšem taky scénka s cholerickým šéfíkem. Přišel nás z kuchyně od plotny zrubat, jak si to představujem, že nás mělo být sedm pak čtyři, jsme tři a teď přišly jako další tři....že nejsou holubník, ale restaurace, která je plná a kvůli nám odřekli dvacet rezervací (velký voči, kámo!) a tak dál a tak dál. Ehm. Naše vina to taky nebyla, ale asi mu bylo od plotny prostě trochu hic a chtěl se provětrat. Roztomilý bylo, že se nám za něj pak přišla omlouvat servírka. Mě nejdřív málem zaskočila mušle, ale pak jsem si řekla, že tohle k tý italský reminiscenci taky patří. A když pak oslavenkyni jako omluvu poslal karafku bílýho Frascati, bylo hotovo a pohoda.
Panna Cotta s omáčkou z lesních plodů- btw. ty ozdobný šráfky nejsou čokoška, ale balsamicová glassa.
K vínům- spíš dražší než levnější, zato rozhodně dobrý. Rozlívaní favoriti jsou červený Montepulciano (těžší zemitější víno, dám lahev a padá mi hlava) a bílý rozhodně Frascati (srdcovka z vyhlášený vinný oblasti u Říma), na holčičí pokecku se taky hodí šumivý Lambrusco (a ne, ani když jich dáte trochu víc nebude vám tak blbě jako po lambruscu z Tesca, nojono, ale jako nic proti, vždyť i já jsem amant Avanti, viď.)

Jinak, obsluha pomalejší a na jídlo se chvíli čeká (někdy i delší chvíli, ehm), což ovšem já osobně jako mínus nevidím, páč Da Clara je přesně to místo, kam nejdete na půlhodinovou rychlovku. To k tomu patří, ostatně jako v Itálii, kde je jídlo společenskej a kulturní fenomén.
A jak je předesláno v názvu článku ceny spíš vyšší (pro mě rozhodně, obecně bych to kategorizovala jako středně vyšší). Menší porce polívky byla za 145, těstoviny se pohybují od 120 výš, dezerty kolem stovky. Ale upřímně, jsou to fakt dobře investovaný prachy. A to musí bejt, když to řeknu já.
P.S. Jediný, co nás trochu zarazilo jsou sebestředný pózovací šéfkuchařovo fotky na zdi restaurace. Ti nevim. (Ale ok, musím se přiznat, začínám mít slabost pro kuchaře).

4 komentáře:

  1. velmi cool! ;) na véču je to jinak, doporučuji i obědy, kdy je to levnější

    OdpovědětSmazat
  2. kdybych nebyla dneska totálně nacpaná, tak mě ten článek rozzuří:D....ale dík za tip=)

    pragueneedsmorestyle

    OdpovědětSmazat
  3. takže obědový meníčka pořád dělají?Supiš!Zajdem až zase bude plnej měšec)

    OdpovědětSmazat
  4. hele, to slavné lambrusco je z tesca, stojí tam od 69 Kč (když je akce). vím to, protože expříltekyně si ho oblíbila, nějak jsme zjistili co je to zač a pak ho kupovali právě v tescu ;)

    OdpovědětSmazat