úterý 18. října 2011

RECENZE MENZ: ARNOŠTA Z PARDUBIC

Naše tour-de-menza pokračuje: Po ošuntělém Albertově jsme se přesunuly do centra a zavítaly k Arnoštovi z Pardubic, stálici na nebi studentského stravování. Arnošt je Alcron mezi menzami, aspoň co se Karlovky týče. Normálně sice hodnotíme jednotlivé podniky podle indexu žaludečních vředů, ale tady by se dalo uvažovat i o cípu Michellinovy hvězdy. No, i když... Radši posuďte sami:

1# Přišly jsme až po jedenácté, takže fronta se překvapivě nekonala. Škoda, protože když se v ní umístíte dostatečně vzadu, máte vynikající možnost obhlédnout historický výtah a nástěnkářský um kolejních soudruhů.
2# Seznamte se: Plněné papriky 36,67,-; Vepřový řízek staropražský 39,64,-; Sedlácké kuřecí stehno 41,87,-; Sojové maso mexické 35,81,-.
3# Přípravu řízků má kuchyňský staff na Arnoštovi zmáknutou, ač se zde objevuje zajímavá asymetrie, kdy je personálem vydávám jeden standartní řízek pod škálou více či méně kreativních pseudonymů. Za povšimnutí zde nicméně stojí systém náhodného generování obloh, který nezdřídka zapříčiní, že vám přistane salátovka v guláši a rajčátko v segedýnu. Má pro tohle někdo vysvětlení?
4# Sedlácké kuřecí stehno, bramborové knedlíky a špenát ve společnosti krupicové polévky s vejcem. Když pomineme podivné zabarvení špenátu, okoralost knedlíků a lázeň mastnosti, bylo kuřátko dobré. Už i samotný výskyt neoblohové zeleniny na menzovním talíři stojí za potlesk.
5# Teď k ale jádru problému: Není zdaleka nutné být absolventem matfyzu, aby si člověk spočítal, že je kapacita menzy značně poddimenzovaná. Přilehlé fakulty (FF,FSV,PEDF,FAMU,DAMU) denně generují několik tisíc hladovců, tato jídelnička má kapacitu sotva jedné stovky. Takže na poobědvání v okruhu přátel a pokec po jídle urychleně zapomeňte. 
6# Stanice sacharidů, na pozadí paní pokladní. Za povšimnutí stojí (zde a dole) výskyt dekorativní PVC flóry, pro kterou je typická neuvěřitelná hojnost a variabilita druhů.
7# Space Odyssey 2011: Líbí se mi, že se v každé menze vyskytuje minimálně jedno futuristické těleso, ať už je jeho funkce jakákoliv. Zde musím varovat před necháváním peněženky na tácu, dostat ji zpátky bývá ať už z časových nebo logistických důvodů poněkud obtížné. 
8# Zde opět musím varovat nevinné, hygienychtivé duše  - ve firmě Visual Impact, která stanoviště zdraví po menzách neúnavně instaluje, zřejmě o scent marketingu ještě neslyšeli. Tedy pokud nebyl záměr octovým smradem studentům evokovat utopence a tlačenku (?)
9# Závěrečná hodnocení:

Personál: Pan šéfkuchař je sympaťák a je dokonce ochoten zodpovídat dotazy ohledně použitých ingrediencí. Dvě starší světlovlasé kuchařky jsou rozumné a v rámci možností milé dámy, které neváhají změnit přílohu popř. naservírovat víc zeleniny či extra pytlíček tatarky. Pozor na mladou černovlasou kuchařku, je příkladem zákeřné gastronomické gorgony, kromě toho že je extrémně nepříjemná, dvě tatarky zásadně nedává (!!!) 

Fronty: Těsně okolo jedenácté dost dlouhé, další nával nastává o půl jedné. Jinak příjemně krátké.

Prostředí: Obyčejné a fádní, jak jste již jistě zjistili z tristní obrazové přílohy. Za pozornost stojí okrasná květena a sezónní změny ubrusoví. Velkou nevýhodou jsou malé stísněné prostory, kde si i při značné fyzické obratnosti nezřídka vymácháte rukáv v něčí polívce, popř. zavítáte loktem do sousedova guláše. Kritické jsou rovněž zdejší teplotní podmínky, ne nepodobné prostředí severské sauny. Dobrý simulátor toho, jak se asi budeme cítit v přechodu.

Jídelníček: Vaří tu hospodskou/jídelenskou klasiku. Mezi lepší patří řízky, méně experimentální omáčky (rajská, svíčková), ujdou i rýžové masomixy. Co odděluje Arnošta od ostatních menz, je že podává pravou bramborovou kaši a často servíruje vegetariánská jídla se sójovým masem.

Index žaludečních vředů: 2/5

1 komentář: