středa 25. května 2016

HEJT S TĚŽKÝM SRDCEM: BLACKDOG V PRAZE

Původně jsem tenhle hejt vůbec psát nechtěla. Už z principu, že cením když se někdo snaží (a cením to i když mu to snažení zrovna nevychází). Jenže pak jsem asi dvanáct hodin po včerejší podstatně rozpačité večeři v nové, dlouho očekávané pražské pobočce Black Dogu zavítala do té mateřské v Berouně. Ten rozdíl byl tak markantní, že to prostě ignorovat nemůžu.

Ostatně můj kluk sepsal svůj hejt, tedy chci říct recenzi, za tepla už včera:


Předem recenze musím říct, že jsem zaujatý. Tohle místo znám dobře, do nedávna tam totiž byla pivnice U Pomníku, kde měli jednu z nejlepších desítek v Praze. Interiér léty poznamenaný, obsluha taktéž, ale podnik měl to, co dnes mnoha místům v Praze chybí – genia loci. To pražské větvi Black Dogu chybí. Nemá se porovnávat, ale když už dáte restauraci stejné jméno, tak co vlastně čekáte? Rozumím tedy recenzím, že „to není jako v Berouně“. Ne, skutečně není a nebude (a nemyslím to zle). Nevím nakolik respektovat to, že něco je v záběhu, ale obsluha mě nepřesvědčila. Dlouho trvalo, než se na baru někdo zeptal, zda při čekání na stůl nechceme něco k pití (a to dva lidé neustále před námi leštili sklenice). I do zadní části podniku nemíří tak často, jak by možná mohla. 


Nutno říct, že obsluha má tu a tam své drobnější nedostatky i v Berouně. Ovšem - všechno ostatní včetně nabídky, kvality jídla, prostředí ale i jeho cen (!) je tak vypilované k dokonalosti, že jim prostě něco rádi odpustíte. Ne tak tady.

Mě osobně trochu zamrzelo okaté nabízení nejdražšího vína, když jsem jasně řekla, že chci něco úplně obyč, rozlévaného. No dobře, byznys se musí dělat. Když jsme se obsluhy zeptali na alergeny, dostali jsme ledabylou a nepravdivou odpověď a až na základě mírného nátlaku "víte, my bychom neradi riskovali, jí explodujou střeva když to sní a mohlo by vám to značně narušit statiku této bezpochyby historické budovy" se číšník odešel zeptat kuchaře.



Teď k samotnému jídlu - ne, pokud jste se těšili na berounský burger nebudete odcházet spokojeni. I když je jídlo dobré a kvalitní. Dejme opět slovo muži:


Pokud někdo tady svojí recenzi opřel o konzumaci hamburgeru, tak možná toužil spíš po „berounském“, než „novém“ zážitku. Nový BlackDog potěší specifickou skupinu – milovníků tapas. Já tenhle styl rád nemám, tento typ stolování mi připomíná korporátní kecy typu „pojďme něco sdílet, sharovat, bude zážitek a společně si pak zatleskáme“. Objednal jsem si Tapas tasting menu pro 1 osobu – Krkolomně znějící peruánské japonské sashimi z českých ryb – krásně jemné maso, velmi dobře ochuceno, vepřová panenka s restovanou quinoou, Kalamata olivami a koriandrovou smetanou, smažený lilek s vierge salsou a salátem. Vše bylo velmi chutné a vřele doporučuji.  


Mě osobně tři minitalířky za skoro čtyři stovky nepřijdou jako dobrý poměr cena výkon. Ale dobře, asi jsme dělnická třída. Je však třeba říct, že jakkoliv mě tapas v tomhle podání taky uvádí do rozpaků, všechno bylo skvělé - i třeba sušená šunka a sýr, který si dal náš kamarád. Narozdíl od rukolového salátu, který jsem si lehkomyslně objednala já. Za necelé dvě stovky, jsem dostala něco, co nedosahovalo ani kvality toho, co jsem si za zlomek ceny schopná udělat doma.



My si příště radši zajedeme a místo Palačáku absolvujeme cestu do Berouna. Ale tím vás nechci od návštěvy odrazovat. Jen mě vlastně trochu rozesmutnila. A to by se nad dobrým jídlem stávat nemělo.

Cestu z berounského stánku až do hlavního (gastronomického) města bude zajímavé sledovat, už jen proto, že si v reálu ověříme teorii „trvale udržitelného rozvoje“. 

3 komentáře:

  1. ve 3.pádě se píše ,,mně,,

    OdpovědětSmazat
  2. Ahojda, já zrovna včera šla okolo a do tý doby jsem netušila, že to tam vůbec je. Já milovala ten pidi podnik v Pivovarský ulici, krásný, maličký a jezdila jsem tam poměrně často. Po přestěhování do rádoby luxusní hrůzy jsem tam byla jen dvakrát. Prostředí obrovský, servírky se tam sunuly a odnášely lahve po !jedný! i když byly prázdné tři a mohla bych pokračovat...
    Jen jsem si nostalgicky vzpomněla na servírku z původního místa, slečna v tričku Red Dwarf, usměvavá, milá, příjemná...
    V novém jsem se cítila nedobře, naškrobená restaurace... jídlo chuťově výborný, suroviny, vše perfektní, ale ta pidiporce? Ceny šly logicky nahoru... Ne, děkuji, nenavštívím ani Beroun, ani Palačák...

    Pokud můžu doporučit, tak v původní pidirestauraci je Pomodoro, kde je skvělá obsluha a výborný jídlo za ceny více, než příjemné... A to prostředí maličký a útulný restaurace je k nezaplacení. Tam si přijdu jako na jídle s přáteli... V BD jako na pracovní schůzce...

    OdpovědětSmazat
  3. Po posledni navsteve BD v Beroune budu nasvstevu prazskeho BD hodne zvazovat, ikdyz jde o zcela jiny koncept.

    To co jsem dostal naposledy v Beroune bylo tristni. Za cca 400-500 korun utraty na osobu hrozne zklamani. V burgeru chybely ingredience. Burgery nebyli spravne propecene, prestoze jsem si je nechali udelat dle jejich bezne upravy z menu - tedy medium. Me sice mensi stupen propecenosti vubec nevadil, ba naopak, ja to tak rad, ale spolustolovnik z odkapavajici krve (nikoliv stavy) tak nadseny nebyl. Prijde mi opravdu smutne, ze restaurace, ktera postavila sve jmeno na burgerech a za ty leta fungovani jich musela udelat tisice a tisice, neni schopna burger spravne propect.
    Navic priloha byla absolutne nedochucena (sul to nevidelo ani z dalky) a vyrazne se lisila od te same prilohy, kterou jsem mel pri predchozi navsteve. Vrcholem vseho pro me bylo Guacamole. 65 kč za zhruba vrchovatou polevkovou lzici? Chapu, avokado neni nejlevnejsi. Ale ja bych si doma za stejnou cenu udelal misu plnou gucamole, ktery by bylo nespocetnekrat lepsi. Tohle nechutnalo po avokadu, marne jsem tam hledal i aroma koriandru (prestoze ze jsem ho tam videl). Chutnalo podivne nakysle a melo takovy oder lehce do rybiny. Radsi jsem si ani nechtel predstavovatm, kdy ho naposledy delali a kde se valelo.
    Sdelit jsem tim chtel hlavne to, ze me se s BD poji jeden vyraz a to je "nekonzistentnost". Jednou je to fajn, po druhy pruser jak remen, ikdyz si da clovek to same. Navic uz mi ani neprijde, ze by ty ceny byly umerne vysledne kvalite (kvalita surovin je sice fajn vec, ale k cemu to je, kdyz neumite se surovinami spravne zachazet), ale ze uz to jen "parazituje" na jejich dobrem jmene.

    A z toho co jsem videl, cetl a slysel, tak je tenhle nepomer ceny/vykon v prazskem BD jeste horsi. Tapas je fajn, ale kdyz vam prinesou 3-4 sousta za 200 korun, tak je asi neco v neporadku, pokud si nehrajete na restuaraci pro snoby.

    Sanci tomu do budoucna asi dam, ale uz ted jsem smiren se zklamaním :)

    OdpovědětSmazat