středa 16. září 2015

Martin´s bistro, diazepam prosím


V minulém měsíci jsem dvakrát navštívila Martin´s bistro a v obou případech to bylo jedno velké ultimátní WTF?! Hned na začátek zdůrazním, že jídlo bylo skvělý, bezchybný a objednala bych si ho znovu, Jen kdyby mi ho přinesl někdo jiný... Takže ano, tohle bude hejt na jeden z nejčastějších nešvarů českých restauračních zařízení- hejt na obsluhu. Jasně, slýcháváte to denodenně, obsluha u nás stojí za starou p*ču. Ale pardon, tohle musí ven a bude to bez fotek. 
Paní vypadala mile. V obou případech se usmívala, jak jen mohla, ale prostě celý podnik běhá sama. Co naplat, že za barem se tlemí dokonce až tři jakoby sympatičtí klučinové, paní kmitá sem tam. Má na sobě poloprůhlednou cheap hrůzu. Ok, nemusí to být zrovna bílá košile a černé kalhoty...ale topík pod zadek s krajkovou průhlednou aplikací a květovaným vzorem k černým legínám nás transportuje do Klatov, odkud pocházím a kam se nerada vracím. Takže znovu, je milá, vlastně je mi dost sympatická...ale.


"dáme si láhev prosecca" "nemáme" "prosim?" "nemáme...máme jen tamto na tabuli, to mazano ___, to je jediný šumivý" nic neříkám, přemýšlím. odběhne "tak máme" přinese nalitou skleničku. "chtěla jsem láhev" usměje se, dalších 15 minut se nic neděje. přijde klučina, bouchne láhev prosecca, vyteče, utrousí "jáj", to se ještě zasmějeme, přeci jen "jáj" je naše oblíbená hláška. Nalije, nechá láhev na stole a odejde. Žádný kyblík s ledem. Slečna přinese vodu v lahvi. Je teplá. Poprosím o led. Přinese ve skleničce...bez lžičky. Jídlo flákne se znatelným drnčivým zvukem na stůl. Nazdar, najez se a buď spoko. 
Jako nechci být za píču, i když za ni jsem často. Ale tohle prostě ne. Obě návštěvy se nesly ve stylu vysoko povytaženého obočí a snahy strávit nejen výborné jídlo, ale i ten strašný servis. Jenou byly nepovedené koktejly, přehnané množství ledu v negroni a naprosto příšerný martini koktejl. V obou případech proběhl naprosto identický rozhovor při obědnávce dezertu: "jaké máte dezerty?" "cheesecake" ticho... "no a jaký?" "takový s teplou omáčkou" ticho. "nojo, s jahodovou" "dobře" za pět minut "vlastně máme ještě dvě porce makového takového vláčného, a ten cheesecake je malinový" v závěru přinese cheesecake s malinovou zálivkou a nakrájenými jahodami. NE, prostě, NE NE NE. Nemám ani měsíčky a ani za sebou blbý den v práci a ani mě nikdo cestou do Martin´s bistra análně neznásilnil, přesto jsem nenechala ani korunu dýško a obsluze jsem to ke všemu slušně vysvětlila. Je fatální rozdíl mezi přátelskou atmosférou a partičkou rádoby pohodářů s usměvavou, roztržitou a splašenou servírkou. Takový ten rozdíl, co stojí za 0 Kč příplatku a jeden hejt. 

8 komentářů:

  1. A s kabelkou Ti někdo pomohl, hošo? :)

    OdpovědětVymazat
  2. K foie gras vsak Beaujolais zasadne ne! Jsou prilis mastna...

    OdpovědětVymazat
  3. Danielo, omlouvám se, ale vážně mi to nedá. Vy psát neumíte, snažíte se o rádoby "nadhled" a světovost, bohužel je to spíš trapné a když to čtu. je mi za Vás stydno. Hana

    OdpovědětVymazat
  4. Danielo, v ten vecer sem mela smulu/stesti sedet u vedlejsiho stolu.
    Chvilku sem mela chut vstat a dat ti pesti. Ano, holcina se sekla s pitim, no evidentne ji to hodne mrzelo a cely vecer ti skakala kolem zadku vic nez komukoliv jinemu. Chovala se k tobe mile a slusne coz se o tobe rici bohuzel neda. Preji hodne stesti do budoucna... podnikum do kterych vejdes.

    OdpovědětVymazat
  5. Tento komentář byl odstraněn autorem.

    OdpovědětVymazat
  6. Po přečtení musím konstatovat - škoda vočí!

    OdpovědětVymazat
  7. po posechnutí podcastu, jsem si to musela přečíst :) já sem chodila ráda a jedna blbá příhoda už jsem zde nešla. Přišli jsme, byli jsme usazeni a že si dáme zatím nápoje. po 5 minutách kdy jsme řekli, že si dáme zatím jen nápoje nám řekli, že zrovna volala rezervace a bohužel musíme odejit. No stalo se to tak před 4 lety a od té doby jsme tam nebyli.

    OdpovědětVymazat