pondělí 26. listopadu 2012

Z KULTURY: KONEČNĚ GASTRO VÝSTAVA!

Už bylo na čase! Jídlo je velký kulturně společenský téma a konečně se dá natrefit i na pěknou gastro-výstavu, obzvlášť pro milovníky opravdové vintáže!
Druhá polovina 19.století je období C.K monarchie a taky období kam v současné době Národní muzeum řadí cyklus výstav týkající se monarchie. Minimálně to platí pro tuhle gastro perličku: Krmě- jídlo- žrádlo.
Výstava je to spíš naučná- takže pokud nemáte náladu na čtení obsáhlých panelů, nechoďte tam. Pro nás ostatní, kteří si rádi na výstavách čteme a historie v souvislostech (Danielo, pokud to čteš, pardon, jsem laik, pouhý gastro-histo-laik!) nám není cizí: jupí!
Dozvíte se čím se vyznačovala strava buržoazie a aristokracie a jak jedly venkovské vrstvy, dozvíte se, že kořeny firmy Orion jsou ve Vinohradském sklepě a že právě tady vznikly slavné Kočičí jazýčky (aha!) a vánoční kolekce.
Hodně vtipný jsou makety jídel a rekonstrukce kuchyní, včetně tý černý nebo šlechtického parádního salonku. Ano, maličko skanzen, ale na hodinku velice vkusnej a přijatelnej.

Pardon, tenhle bravurní fotorománek patří až ke druhý části článku, do Hlubočep, ale proč to neotevřít pěknou fotkou?
(Aneb Me, myself a prejt s pivem)

sobota 24. listopadu 2012

ZAKLÁDÁME REKLAMKU - POMOZTE VYBRAT NÁZEV!

Jelikož je Pakočka geniální copywriter (něco jako Peggy Olson) a já něco jako génius ve všem ostatním a v copywritingu ještě něco víc než génius (trochu jako Don Draper, ano), zakládáme si reklamku. A jelikož je prý dobré, aby taková reklamka měla nějaký název (já byla pro reklamku bez názvu - zbytečný plejtvání energií, že, ale klioši na to údajně jdou...), prosíme vás čtenáře o pomoc!


Zde výsledky naší bouře mozků, z nichž bychom název rády za pomoci vás čtenářů vybraly:

HP  - Hošek & Pakočka - jakože dobrý, ale zabrali nám to nějaký chlapi co vyrábí tiskárny. Voser.

Paka - Pakočka & Karol - ukradlo nám to nějaký blbý město. Kromě devíti tisíc lidí v něm vůbec, ale vůbec nic není. Smolík.
 
Tady poznámka - asi se ptáte, kam jsme odstrčily Hannah - osobně nevidím důvod, proč brát do své reklamky schopné a šikovné lidi, když by kvůli tomu měl utrpět její název. Dovedete si představit, jak hrozné by to bylo, kdybych já, Karol, chtěla založit reklamku se Standou, Radkem a Cecilem?

No já vám to říkala.

pátek 23. listopadu 2012

HOŘENÍ V PEKLE

(Fotka z večeře, jsem čtvrtá zleva)

Hoření v pekle je činnost, kterou čas od času doporučuju všem lidem kolem sebe, většinou spíše těm, co mi vadí než svým oblíbeným uživatelům. Nedávno došlo i na mě. Protože po večeři u přátel, na které jíte skvělé antipasti, domácí pizzu a pastu se slávkami, navíc mezi architekty, právníky a designéry porcelánu, co distingovaně odešli v povznesené náladě, zatímco vy ve čtyři rán kopete do kol od aut a křičíte "houkejte, auta, houkejte" a vedete s týpky v baru i-na-Vývařovně-nepublikovatelné konverzace, se nedostanete do Drůbežího ráje. Po takové noci jdete přímo do Pekla.

Tím spíš, když konečně víte, kde je:
Lidová jídelna Peklo, Vodičkova 36, hořící útroby pasáže Světozor.
Otevřeno od pondělí do pátku, od 10 do 15.

středa 21. listopadu 2012

BOJUJEME S BÍDOU: BETLÉM Z POTRAVINOVÉHO LETÁKU

Chudí spoluobčané, tíží vás obavy z blížících se svátků zla, zadlužení a závisti? Pociťujete finanční impotenci díky inflaci? Již nezoufejte! Náš adventní speciál vám umožní užít si Vánoc, jako by to nebyl váš nejnenáviděnější den v roce!

Prvním krokem je zajištění dekorací. Jelikož si nedělám iluze, že by si průměrný čtenář této rubriky mohl dovolit něco tak zpustle rozmařilého jako je návštěva papírnictví, obstaráme si pro nadcházející sezónu dostatek potravinových letáků. Výhodou, kterou u nich oceníme v prvé řadě, je zejména to, že jsou zdarma.
Tzv. "Branded Betlém"

pondělí 19. listopadu 2012

EPOCHÁLNÍ RAUT V LUCERNĚ

Poslední dobou trpím akutním nedostatkem inspirace a tvůrčí krizí. Nedaří se mi to potlačit, ani sobotním snídáním sektu a brunchováním v újezdský cukrárně (grogy a indiány a gogo). Prostě nejsem vtipná. Zkouším se konejšit faktem, že jsem nikdy nebyla. Ale nepomáhá to. Za týhle situace mě mohla spasit jediná (gastro)věc: RAUT JAKO PÁN.
A díkybohu přišel!
16.podzimní společenské setkání v Mramorovém sále Lucerny a Vzpomínka na Váslava Havla.
Vzpomínalo se v kině, kde celý večer běžely dokumenty a krátké reportáže. Vzpomínalo se u čokoládové fontány v kavárně. A také se vzpomínalo v Mramorovém sále u kančího se šípkovou. Co se rautu týče, bylo to snad nejlepší vzpomínání jaký si můžete představit.
Lucerna Catering patří dlouhodobě k mým favoritům, fresh nápady se snoubí se starosvětskostí, to mám ráda. A občas se povede nějaký ten rekordní bizár.
Top 3:
1) Mini brambůrky s uzeným matesem a bryndzou- rozumějte, to jsou ty roztomilý mini chlebíčky na druhý fotce, bryndza je samozřejmě z Košíku. Gastro nápad na rauty roku!
Klasika, která vždycky potěší: chlebíček.

neděle 18. listopadu 2012

JAK CHTÍT OD ŽIVOTA NĚCO VÍC: JAMÓN


Když jsem se v červnu přestěhovala na Žižkov, byl náš byt pojatý dost minimalisticky (pořád je). Berlín, říkám celou dobu, vybydlený, říkal plynař, co nám odpojil karmu. To je pochopitelně věc názoru. Kuchyň by každopádně snesla pár zásahů, na které se však nedostávalo prostředků. Mohla jsem si vybrat jen jednu věc. Sporák? Židle (množné číslo)? Kuchyňská linka místo desky na pračce? Těžká volba, že?

Nakonec jsem se rozhodla pro jamón.


Taky byste do něj měli jít. Oživí kuchyni i celý byt, přátelé vás budou chtít neustále navštěvovat, vašeho psa přejde letargie a bude zase vesele pobíhat.

středa 14. listopadu 2012

RECENZE MENZ: HOSTIVAŘ

Na tomhle místě před rokem a půl vznikl prvotní impuls psát blog a recenze menz. Rok a půl jsem bojovala s tím, abych přesvědčila sama sebe se sem vrátit. Přečtěte si proč: Tak ZLÉ to dosud nebylo.

1# Nějaká kapacita český žurnalistiky nedávno napsala, že Česko je popelnice Evropy. Já jako nekapacita český žurnalistiky dnes musim napsat, že menza Hostivař je popelnicí Karlovky.
2# Pamatujete, jak jsme si vždycky na základce dělali prdel z toho, proč je náááhodou po tom co byl guláš druhej den vždycky gulášová polívka? No, starý vtípky a hliníkovej příbor nerezaví.
 3#Začněme poblívkou: Od publikování článku o jídelně České televize patří kategorie "Najdi 5 rozdílů" mezi mé oblíbené. Tak teda, najdi 5 rozdílů, a honem! Ne, rozdíl v prostírání se nepočítá.
Původně jsem polévky chtěl otitulovat "Sračková s kousky" a "Sračková jemná", ale přijde mi to přirovnání nefér..vůči sračce.

neděle 11. listopadu 2012

BRNO: ZEMANOVA KAVÁRNA A CUKRÁRNA

Bienále grafickýho designu bylo príma. Možná víc než príma, ale právě mám v sobě třetí skleničku sektu a jiné adjektivum mě nenapadá.
Imho, konečně jsem měla pocit, že jsem na výstavě-soutěžní přehlídce, která má co říct a vypadá opravdu světově, ale nijak se vás o tom nesnaží násilně přesvědčit, a představuje něco, co až tolik neznám, ale poznat chci. A není roztahaná, protože i když se konala na více místech, Brno má tu výhodu, že je malinký a kompaktní. To jen tak na okraj, aby byla souvislost proč jsem se na jeden den ocitla v Brnisku. Off topic, takzvaně. A už je po všem, zase za dva roky čau.
Zastavení první brněnský pak muselo být v Bistru Franz:
Dozníval tam týden aškenázké kuchyně a já si dala "latkes s jablečným pyré". Latkes jsou tradiční placky, které se jedí o Chanuce, my laici bychom řekli- bramboráčky. Proč ne. Hodnotím 6 rameny ze sedmiramenného svícnu (jedno rameno mínus je za čekání, přišli jsem na poledne a byla teda extra špička).

Ovšem perla Brna nás čekala teprve po bienále: Zemanova kavárna- a pozor, neplést se Zemankou, tohle je cukrárna a kavárna na Josefské.

sobota 10. listopadu 2012

BOJUJEME S BÍDOU: BARVENÍ VLASŮ ČERVENOU ŘEPOU

Chcete mít vlasy jako Paulína a jste chudí jako já? Vypadají vaše stvrzenky z bankomatu povětšinou takhle, a berete si je zejména pro jejich praktické využití když, ehm, nemáte na normální papír?
Foto osobní archiv autorky.
 Už nezoufejte! Díky mému géniu si i vy, chudé děvy a chasníci můžete dovolit pink parádičku dosud vyhrazenou jenom bohatým blogerům!

pátek 9. listopadu 2012

KEČUP

Od smažených pondělků je to jen kousíček k burgerovým víkendům a celý týden spojuje jedno slovo: kečup. Můj kluk spotřebuje lahev týdně, pro mě je to spíš sváteční záležitost, O to víc si to pak užívám. And the winner is: 
Poměr rajčat v koncentrátu (protlaku) je 2x takový než u tolik oblíbenýho Heinzu, kterej má jenom prostě hezčí design a lepší reklamku. Jinak stojí za prd. Dobrá je i varianta Bio ve skleněné lahvi. Víc o kečupové problematice tady a v mnoha dalších článcích včetně reportáže ze Sušické továrny Spak, kde vám vysvětlí, jak to nejspíš bylo s těmi mykotoxiny.

Doporučuju k šunkoflekům.
No a samozřejmě, nejlepší omáčkový claim goes also to Sušice: Špak má šmak.

Na jakým kečupu frčíte vy? 

čtvrtek 8. listopadu 2012

REFLEX. AMATÉRSTVÍ NA DRUHOU.

Když přišla Karol s tím, že po ní a trochu i po mě s Pakočkou chce Reflex rozhovor o menzách, řekla jsem si OMG, to zase bude. Hej a víte co? Jakože...OMG, to zase bylo?

Logo Reflexu bych v ilustrovaném slovníku přiřadila k pojmu "žumpa" či "dno". Spíše než jako bulvár, jak jej ostatní často nazývají, mi přijde, že mají tendence chytat se témat, na které za ně upoznornili jiní a zpopularizovat ho tím nejvíce ukřičeným způsobem. Přitom je úplně jedno, o jaké téma jde, hlavně, aby se s ním ztotožnilo co nejvíc čtenářů. Menzy nepatří mezi výjimky.

Reflex politikům vyčítá vulgaritu a nestoudné způsoby.
Přitom dělá to samé.

Nejnovější záležitostí je Pitomio Okamura. Důkaz toho, že celá redakce dávno přišla o poslední zbytky sebeREFLEXe. Buď nemají sofistikovanější způsob, jak shodit člověka, s jehož názory nesouhlasí, nebo chtějí prodávat. Navzdory tomu, že obojí je nejspíš pravda, je to špatně a je to smutné. 

Reflex dlouhou dobu vyčítá veřejně činným osobám, že svou práci dělají špatně a nesvědomitě. 
Ani tady ale časopis nejde příkladem:


Karol rozhovor nedostala k autorizaci. Když minulý čtvrtek Reflex vyšel, zírala jsem. Možná by si mohla stěžovat, že v našem názvu VÝVAŘOVNA.COM spletla redaktorka 5 písmen z 12. Protože když zadám adresu VYVAŘOVNY.CZ (vyvarovny.cz), žádná stránka o jídle se mi nezobrazí. Poplést doménu u stránky, o které píšu, je vážně moc i na Reflex. Ale možná, že rozhovor nakonec ani není s ní, je s jakousi Karolínou Hošek, zatímco naše Karol má v občance Karolina. Ale nechci znít jako hnidopich, tak třeba někoho zajímá rozhovor o neexistujícím blogu s neexistujícím člověkem, proč ne.

Koncept, kdy novináři špatně píšou o tom, jak kuchaři špatně vaří, je neotřele a progresivně český.

V on-line verzi rozhovoru (ODKAZ ZDE) najdete navíc odpovědi mě a Pakočky. Dozvěděla jsem se, že i já píšu pod svým pseudonymem, protože je naprosto vyloučené, že by se ve 21. století, v Evropě, v době otevřených hranic mohl někdo jmenovat křestním jménem Hannah.

"Jsou to přestupní stanice mezi školními jídelnami a „dospělým“ stravováním. Jak se jí ve vysokoškolských menzách? Nic moc, dozvíme se z blogu Vývařovny.com, který dělají tři mladé dívky. O projektu jsme mluvili s Karolínou Hošek (Karol) a jejími kolegyněmi s pseudonymy Hannah a Pakočka." - zdroj: Reflex.cz

Reflex často kritizuje "českou malost". 
Sami jsou ale banda zakomplexovaných chudáčků.


Vysvětlení: No-name týpek z Týdne, plátku, o kterém všichni s překvapením zjistili, že ještě pořád vychází jen v souvislosti s kauzou píšícího politika Radka Johna, kritizuje v kanálním magazínu Reflex  šéfredaktora Respektu Erika Taberyho za to, že na svém soukromém FB profilu chválí knihu, která se mu líbila. 


Nevermore pro tento týden (měsíc, rok): nejprodávanějšímu Manifestu amaterismu u nás.

Názory autora se nemusí shodovat s názory zbytku redakce.

neděle 4. listopadu 2012

VYVAŘUJETE: MÍŠA RECENZUJE MENZU VE FINSKU

Už dlouho tu kloudně nepadla řeč na menzy. Chyba na mé straně, výrazně víc totiž pracuju než studuju. Naštěstí mě pro dnešek zastoupila Míša, která o svých finských dobrodružsvích bloguje TU!
Míša & šťáva z mumínků!
O plná bříška finských i zahraničních studentů se v Helsinkách stará síť Unicafé, která má pobočky
po celém městě. V centru města je hustota Unicafé vyšší než nonstopáčů na Žižkově, cena super a kvalita jednotlivých zařízení moc nekolísá.

VÝVAR V KOSTCE

Klasický gastro-deníček posledních pár týdnů:

Gastro vydírání non plus ultra:

To co vidíte výše je "hruškový závin s vanilkovou omáčkou" (nejsem si jistá, ale tuším, že tam byly ještě nějaký přívlastky, ale prosímvás- byl to jen štrůdl z hrušek a vanilková omáčka) a já odmítám za podobný věci dávat víc než 50 korun...tenhle stál přes 80 (restaurace Ola Kala na Korunní- jeden z příkladů totálního přecenění se...). Hamby, styďte se!